„Vlhký červen a červenec v kombinaci s nižšími teplotami, a to především v noci, prospívá košťálové zelenině, jako je zelí, květák, brokolice, kedlubna. Zde očekáváme dobrou úrodu,“ uvedl Hanka. I pole s kořenovou zeleninou podle něj vypadají nadějně, pouze u porostů určených ke skladování hrozí značné poškození přemnoženými hraboši.

Vinař Jan Stávek z Němčiček na Břeclavsku.
Vinař: Úroda bude nadprůměrná. Hrozny ale oproti loňsku dozrávají později

Horší je situace u teplomilných druhů, jako jsou okurky, cukety, dýně a plodová zelenina. U těchto druhů byla kvůli deštivému a chladnějšímu létu oddálena sklizeň. O výnosech podle Hanky v příštích týdnech rozhodne počasí, především teploty. „Celkově očekáváme zvýšenou nabídku v porovnání s loňskem,“ dodal.

Pokles cen

U většiny druhů zeleniny je nyní zaznamenán sezonní pokles cen. „Důvodem je dostatečná nabídka. K nárůstu cen dojde pravděpodobně začátkem skladovací sezony, kdy cenu významně ovlivňují náklady na skladování zeleniny,“ uvedl Hanka.

Zelináři se letos opět potýkali s nedostatkem pracovní síly, který navíc umocnila pandemie koronaviru. „Málokterý obor je tak náročný na pracovní sílu jako zelinářství,“ upozornil Hanka. Sklizňová sezona u zeleniny začíná v dubnu, kdy farmáři sklízejí ředkvičky a saláty, a končí mnohdy až v listopadu sklizní kořenové zeleniny a zelí. „Sehnat pracovní sílu ochotnou pracovat šest až osm měsíců v roce, běžně i o víkendech a za každého počasí, je rok od roku náročnější,“ podotýká Hanka.

Kůrovec. Ilustrační foto.
Deště zbrzdily kůrovce. Přesto lesy dál ohrožuje

Tuzemská sklizeň konzumní zeleniny v roce 2019 meziročně vzrostla o 27 478 tun na 226 341 tun. V roce 2018 se naopak meziročně propadla bezmála o 43 000 tun.

Dovoz zeleniny do Česka ale stále roste a loni bilance zahraničního obchodu v této kategorii plodin vykázala podle údajů ČSÚ schodek 12,4 miliardy korun. Nejvíce zeleniny je do Česka dováženo z Nizozemska, Španělska, Polska, Německa a Itálie.