Už dříve Hospodářské noviny upozornily, že v řadě případů starostové vůbec netušili, jak se na seznam dostaly i jiné stavby, například zimní stadiony. Pravděpodobnější se jeví verze, že jde o chybu, kdy si lokaci tvůrci plánu popletli s investorem. 

Ve většině případů je přitom jasné, že jde o akce rozpočtově zcela mimo rozpočty daných měst. Například modernizace trati z Chrastavy do Žitavy má vyjít na 750 milionů, Chrastava letos hospodaří s 231 miliony korun.

Vlak společnosti Arriva. Ilustrační snímek.
Nevydařený start. Jestli Arriva nevyřeší problémy, vypovíme smlouvu, hrozí kraj

„Modernizace trati je skutečně v plánu, nikoli však města, ale SŽDC. Původně měla být zahájena již v příštím roce 2020. Počátek je však v této době plánován podle mých informací na rok 2022. S námi byla připravovaná akce konzultována a některé naše připomínky by měly být přijat, například prodloužení nového podchodu až do průmyslové zóny a rozšíření viaduktu,“ řekl starosta Michael Canov.

Ministerstvo dopravy uvedlo, že jde o chybu tisku. „Je pravda, že u některých položek bohužel došlo k formální chybě při tisku, tedy že investor uveden není. Nelze ale z na straně 191 uvedeného dedukovat, že investory uvedených staveb bude někdo jiný, než standardní státní subjekty typu ŘSD či SŽDC. Předpokládáme, že uvedené údaje budou doplněny při příští aktualizaci Národního investičního plánu,“ uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka.

Výstavba vysokorychlostních tratí 

Na dopravní projekty by podle Národního investičního plánu (NIP) mělo do roku 2050 směřovat kolem 6,2 bilionu korun. Plán počítá s rozsáhlou výstavbou vysokorychlostních tratí. Vedle dostavby stávajících dálnic plán zahrnuje také vybudování nových dálničních tahů. V seznamu staveb, které plánuje ministerstvo dopravy, naopak není vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, přestože plán se o něm v úvodu zmiňuje. Celkově NIP zahrnuje téměř 20 tisíc projektů za osm bilionů korun na léta 2019 až 2050.

Jaké železnice mají například platit města? 
v závorce uveden plánovaný investor

* modernizace trati Liberec – Turnov (Liberec)
* rekonstrukce ŽST Liberec (Liberec)
* rekonstrukce trati Česká Lípa – Liberec (Česká Lípa, Liberec)
* rekonstrukce trati Česká Lípa – Jedlová (Česká Lípa)
* rekonstrukce ŽST Turnov (Turnov) 2020
* rekonstrukce trati Turnov – Bakov (Turnov)
* rekonstrukce trati Tanvald – Harrachov st. hr.(Tanvald)
* rekonstrukce trati Chrastava – Zittau (Chrastava)
* rekonstrukce trati Bakov n. J. – Česká Lípa (Česká Lípa)

Polovina z 6,2 bilionu korun by podle vlády měla být investována už do roku 2030. Větší část peněz by měla směřovat na železnici. Prioritou vlády jsou vedle modernizace a rozšiřování stávajících tratí především vysokorychlostní tratě. Ta největší by měla vést z Prahy přes Brno do Ostravy. Plán počítá i opravami nádražních budov.

Nové dálnice i plavební stupně v Děčíně

U dálnic je pro vládu prioritou dostavba stávající dálniční sítě. Velká část investic je určena také na silnice první třídy a obchvaty. Plán počítá také s vybudováním nových dálničních tahů po roce 2030, které by měly vést mezi jednotlivými krajskými městy. Na ty by mělo jít 290 miliard korun, blíže však tyto investice plán nerozvádí.

Hraboš. Ilustrační foto.
Ohlédnutí za rokem 2019: Co hýbalo ekonomikou a (ne)zasáhlo nás?

U očekávaných investic ministerstva dopravy naopak není vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, ačkoliv v úvodní části vláda projekt označuje jako možnost rozšíření dopravních a vodohospodářských možností v zemi. Před zahájením příprav však chce vláda ještě posoudit jeho ekonomické a ekologické důsledky, zřejmě proto v seznamu ministerstva dopravy zatím není. Odhadované náklady na koridor jsou 660 miliard korun. Ve výčtu staveb pro vodní dopravu naopak jsou plavební stupně v Děčíně, Přelouči nebo Srnojedech.

Plán vznikl na základě krajských výjezdů bývalé menšinové vlády ANO a na základě požadavků jednotlivých resortů, obcí a krajů. Premiér Babiš o něm poprvé mluvil loni, tehdy uvedl, že plán zahrnuje přes 17 tisíc  projektů za 3,45 bilionu korun na roky 2019 až 2030. Letos v listopadu řekl, že plán obsahuje 20 tisíc projektů do roku 2050 za pět bilionů korun.