Zamrazilová členkou bankovní rady byla už v letech 2008 až 2014 a Frait v letech 2000 až 2006. Zamrazilová se dnešním jmenováním stala první ženou na pozici viceguvernéra za dobu existence ČNB. Zároveň budou v radě ČNB působit poprvé dvě ženy najednou.

Zeman při jmenování upozornil, že ČNB má při boji s inflací k dispozici kromě zvyšování úrokových sazeb i další nástroje, které podle něj nebyly dosud zcela využívány. "Mám tím na mysli jak kurzové operace, resp. operace s devizovými rezervami i operace další. To už ovšem bude záležet na rozhodnutí nové rady," uvedl.

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok
Končící guvernér Rusnok: Pokud se potvrdí odhady ČNB, sazby ještě porostou

Zamrazilová po jmenování uvedla, že věří, že nová bankovní rada bude zárukou ´kontinuity a zároveň důvěryhodnosti ČNB´. "Velice děkuji současné bankovní radě, která včas rozpoznala povahu inflace a začala s ní včas bojovat. Tyto kroky nebudou nikdy populární, přesto tyto kroky byly nezbytné a brzy se již začnou projevovat ve zpomalování inflace a růstu objemu peněz v ekonomice. Současná situace vyžaduje hlubší analýzu a další krok musí být pečlivě zvažován," uvedla.

Ve funkci guvernéra nahradí od července Rusnoka stávající člen bankovní rady Aleš Michl, kterého Zeman jmenoval 11. května. Nidetzkému a Bendovi na konci června končí první šestiletý mandát, Zeman je tak nejmenoval na druhé funkční období. Členové bankovní rady mohou zastávat funkci maximálně dvakrát.

Český premiér Petr Fiala.
Změny v ČNB? Zeman je zjevně přesvědčen o Michlově kompetenci, řekl Fiala

Příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana, vyprší ještě angažmá v bankovní radě viceguvernérovi ČNB Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory už znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady v minulosti jednou byl.

Michl s Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování sazeb, přičemž jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině. Odpůrcem zvyšování sazeb je i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kterému Michl dělal ekonomického poradce.

Zvyšování úrokových sazeb 

Naposledy bankovní rada zvýšila úrokové sazby na počátku května, a to o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Pro všechna tato rozhodnutí od loňského září hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Michl a Dědek, hlasovali pro sazby beze změny. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Michl a Dědek se ale domnívají, že zvyšování sazeb na současnou inflaci nezabere, poškodí export a ekonomiku.

Ceny nemovitostí rostou a zdražují i hypotéky.
Ceny hypoték v Česku razantně rostou. Pro mnohé to už může být příliš

Stávající guvernér ČNB Rusnok tento týden uvedl, že rada ještě ve starém složení na zasedání 22. června zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Důvodem je nadále rostoucí inflace. Michl po svém květnovém jmenování avizoval, že na svém prvním zasedání bankovní rady v roli guvernéra v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. To považuje Rusnok za nešťastný výrok, který do standardní praxe centrálních bank nepatří.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná.