Už loňská návštěva Si Ťin-pchinga v Praze měla dle tehdejších Zemanových slov přinést dohody za 95 miliard korun – a to jenom během roku 2016. Jaká je realita? „Co se týče čínských investic, loni byl sice příliv se 7,7 miliardami korun největší z asijských zemí a předstihl tak Jižní Koreu, ale o žádné závratné číslo se nejedná," říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Celkový objem čínských investic totiž zůstává například pětkrát nižší, než kolik u nás už nechaly japonské firmy.

A třeba počet tuzemských společností ovládaných z říše středu za poslední rok dokonce klesl. „Čínský kapitál aktuálně ovládá 2078 českých firem, loni v květnu se jednalo o 2152," uvádí Petra Štěpánová ze společnosti Bisnode.

Slavné to není ani s vývozem tuzemských výrobků do Číny. „O žádném opravdu výrazném nárůstu mluvit nelze. Spíše naopak, meziroční tempo růstu exportu se snižuje," dodává Novák.

Zatímco během úřadování prezidenta Václava Klause rostl vývoz do Číny každý rok až na výjimky dvouciferně, za Miloše Zemana je mnohem nižší.

Česko navíc stále zůstává z pohledu Pekingu trpaslíkem. Zatímco čínské zboží za více než 400 miliard dovezené loni do Česka činilo 12,4 procenta tuzemských importů, z pohledu Číny se nejedná ani o jedno celé procento jejích exportů. 

PO KLIKNUTÍ ZOBRAZÍTE INFOGRAFIKU V PLNÉ VELIKOSTI.