Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Země na severu eurozóny díky krizi ušetřily miliardy eur, tvrdí analýza

Brusel - Političtí lídři v zemích na severu Evropy od začátku dluhové krize v eurozóně prohlašovali, že nebudou trpět, aby daňoví poplatníci platili za problémy jiných zemí. Přes tři a půl roku zmatků kolem dluhů a problematických bank - a s nimi spojených záchranných programů v celkové výši přes 400 miliard eur (10,3 bilionu Kč) - poplatníci ze severu eurozóny ve skutečnosti netratili ani cent, napsala v dnešní analýze agentura Reuters.

2.5.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Vlády v Německu, Finsku, Rakousku, Nizozemsku a Francii dokonce ušetřily miliardy eur díky prudkému poklesu částek, které platí za obstarání peněz na finančních trzích, neboť jim prudce klesly náklady na půjčky. Nezabránilo to ale v tom, aby se v myslích voličů neujala představa těžce pracujících Severoevropanů, kteří vydávají své peníze na záchranu marnotratných Jihoevropanů - představa, která vyvolává zlost a podkopává jednotu Evropy.

"Finsko ohromně vydělalo, ačkoli to ani nepředpokládalo," řekl šéf odboru mezinárodních věcí a záležitostí Evropské unie na finském ministerstvu financí Martti Salmi. "Zatím jsme neztratili ani cent," řekl agentuře Reuters. "To samé, co pro Německo, platí i pro Finsko."
Silnější finanční pozice Německa je výsledkem snížení jeho nákladů na úvěry o více než dva procentní body, což si tamní činitelé uvědomují. Šéf stálého záchranného fondu eurozóny Klaus Regling na prezentacích v Německu často cituje dvě studie, které ukazují, že pro Berlín krize v nezamýšlených důsledcích znamená velké úspory.

Ušetřené miliardy

V jedné studii německý pojišťovací gigant Allianz vypočítal, že Berlín v letech 2010-2012 ušetřil 10,2 miliardy eur ( asi 261,8 miliardy Kč) díky levnějším úvěrovým nákladům. Výnos z desetiletého vládního dluhopisu totiž klesl z 3,39 procenta na současných 1,18 procenta.

Další studie od Jense Boysena-Hogrefea z ekonomického institutu IfW naznačuje, že německý federální rozpočet v roce 2011 ušetřil 8,6 miliardy eur (asi 221,8 miliardy Kč) vzhledem k nižším úrokovým sazbám Evropské centrální banky a investorům, kteří do Německa, považovaného za bezpečné místo, vložili své peníze. Tyto úspory stouply v roce 2012 na 9,6 miliardy eur a jen samotný efekt "bezpečného přístavu" bude mít letos hodnotu dvou miliard eur, tvrdí IfW.

"Jestliže k tomu přidáme výhody z úrokových sazeb z období 2010 až 2012 a ty, z nichž bude Německo těžit v dalších letech, dojdeme z hlediska kumulovaného úroku odhadem k částce 67 miliard eur (asi 1,7 bilionu Kč), což bude úleva pro německý rozpočet," uvedla Allianz ve zprávě z loňského září.

Finsko, Nizozemsko, Rakousko a Francie možná nezískaly tolik, co Německo, během krize jim ale podstatně víc klesly úvěrové náklady. "Severoevropské země mají z těchto operací značný zisk a tyto přímé a nepřímé výhody nedistribuují stejnoměrně," řekl Reuters vysoce postavený činitel v Bruselu.

Rozpad eurozóny by byl mnohem dražší, než veškeré ztráty ze záchranných programů

V jádru mylné představy o ztrátách daňových poplatníků je skutečnost, že rozdíl mezi půjčováním a vydáváním přestal ve veřejném komunikačním prostoru existovat. Situace je ale jiná. Finská centrální banka loni přispěla 227 miliony eur do finského rozpočtu, což byl výsledek zisku, který měla z vládních dluhopisů Řecka, Španělska a Portugalska. Letos by tento zisk měl vzrůst na 360 milionů eur.
Činitelé tvrdí, že i kdyby některé země čerpající záchranný úvěr nemohly část vypůjčených peněz vládám eurozóny vrátit, alternativa - tedy rozpad eurozóny - by byla mnohem dražší, než veškeré ztráty ze záchranných programů.

Studie, kterou zadala německá nadace Bertelsmann Stiftung, tento týden ukázala, že kdyby se Německo mělo vrátit k marce, byl by jeho roční hrubý domácí produkt mezi lety 2013 a 2025 o 0,5 procentního bodu nižší. To by v průběhu těchto 13 let znamenalo ztrátu 1,2 bilionu eur (asi 30,8 bilionu Kč) - tedy polovinu velikosti německé ekonomiky za minulý rok.

Autor: ČTK

2.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS


Theresa Mayová, předsedkyně britské vlády a lídr konzervativců
11

Smlouva o brexitu je z 95 procent hotova, tvrdí premiérka Mayová

David Lafata (v popředí v černém) z Olešníku v duelu s Protivínem.

Lafata drží balon 3,5 sekundy, než přihraje. Deník získal unikátní statistiky

SUV nemusí být žrout. Toto je 20 aut, která mají spotřebu jako malý hatchback

Vybrali jsme dvě desítky vozů, které pohání spalují naftu a neřeknou si ani o 4,4 litru paliva na 100 km. Jsou mezi nimi i překvapivě velké modely. Mezi úspornými SUV má nejvíce zástupců koncern PSA.

Audit v Nemocnici Na Bulovce zjistil pochybení ve výši 800 milionů

Audit ministerstva zahraničí v pražské Nemocnici na Bulovce zjistil pochybení při velkých zakázkách za přibližně 800 milionů korun, navíc byly bez výběrových řízení. V letech 2016 a 2017 nehospodárně utrácela za léčivé přípravky a ortopedické implantáty. Úřad proto podal trestní oznámení. 

Češi jsou televizi stále věrní. Tráví u ní 3,5 hodiny denně

Ani internet, ani kabelová televize či satelit. Češi zůstávají věrni své „bedně“. Myšleno pozemnímu vysílání, které se chytá pomocí klasické antény na střeše.

Chybějí posudkáři. Lidé čekají na dávky i rok

Více posudkových lékařů a převod kompetencí z ministerstva práce na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tak chce stát řešit problémy s výplatou takzvaného příspěvku na péči nemocným lidem. Ti totiž často musejí na jeho přiznání čekat dlouhé měsíce a ocitají se kvůli tomu v nouzi.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT