Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemědělci pěstují stále méně tradičních plodin

Praha - Čeští farmáři pěstují více obilí, řepky a máku, méně brambor a řepy.

17.9.2011 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Čeští zemědělci pěstují stále méně tradičních plodin. Na polích mají nyní největší zastoupení ekonomicky nejvýhodnější obiloviny a řepka, na které připadá 74 procent osevních ploch. Naopak výrazně klesl podíl brambor a cukrové řepy. Vyplývá to z údajů, které v časopise Statistika & my zveřejnil Český statistický úřad.

Zatímco v roce 1946 měly obiloviny na celkové osevní ploše podíl 53 procent, letos to bylo 59 procent. Ještě výraznější nárůst vykázala řepka, která byla v roce 1946 pěstována pouze na necelém procentu osetých ploch. Do letošního roku ale podíl polí s řepkou vzrostl na 15 procent a z této olejniny se stala druhá nejrozšířenější plodina.

Řepka se vyplácí

Pěstování řepky se farmářům díky výrobě biopaliv a příznivým cenám na rozdíl od řady ztrátových plodin vyplácí. „V roce 2011 dosáhla její osevní plocha historického maxima 373.000 hektarů. K významnému růstu osevních ploch s řepkou dochází přibližně od poloviny sedmdesátých let, přičemž tempo růstu bylo nejrychlejší v 90. letech,“ komentovala statistiky Renata Vodičková z ČSÚ.

Produkční plochu v porovnání s 50. lety znásobil mák, který byl letos pěstován na 31.000 hektarech tuzemských polí. „V ČR tradičně pěstovaný potravinářský mák je pro pěstitele ziskovou vývozní komoditou a naše republika paří mezi nejvýznamnější producenty potravinářského máku na světě,“ podotkla Vodičková.

Brambor se pěstuje méně

Na druhou stranu v ČR výrazně klesla plocha s bramborami, které jsou tradiční plodinou. V roce 1946 brambory zaujímaly 12 procent celkové osevní plochy a letos se jejich zastoupení snížilo na pouhé jedno procento. Plocha 26.000 hektarů, na které byly letos brambory pěstovány, je nejnižší v historii a ve srovnání s 50. lety minulého století klesla o zhruba 94 procent. „U brambor došlo k zásadnímu poklesu jejich využití nejen pro účely krmné, ale i pro lidskou spotřebu,“ upozornila Vodičková, Zatímco v roce 1950 průměrný Čech ročně zkonzumoval 146 kilogramů brambor, tak v roce 2009 jich bylo pouze 65 kilogramů.

Snížily se i plochy s cukrovou řepou, která v roce 1946 zaujímala čtyři procenta polí a letos pouze dvě procenta, což podle Vodičkové souvisí s problematickým odbytem této komodity na českém i mezinárodním trhu. Zemědělci na orné půdě pěstují také méně pícnin, jejichž podíl se snížil z 23 procent v roce 1946 na loňských 17 procent. Plochy českého lnu klesly v roce 2008, kdy byly minimální, v porovnání s průměrem 50. let až o zhruba 97 procent na 1300 hektarů.

Pšenice

Zároveň se změnila druhová skladba pěstovaných obilovin, která ještě na začátku 60. let minulého století byla podle Vodičkové mnohem vyváženější. Například v poválečném roce 1946 bylo na největší ploše pěstováno žito (33,4 procenta polí s obilím), za kterým následovala pšenice (26,8 procenta), oves (25,1 procenta) a ječmen (13,8 procenta). Letos ale podíl žita na polích s obilovinami klesl na 1,7 procenta, naopak v případě pšenice se zvýšil na bezmála 59 procent.

Jiná struktura pěstovaných obilovin podle Vodičkové souvisí se změnou stravovacích návyků. Češi totiž konzumují méně chleba s žitnou moukou a naopak roste obliba bílého pečiva. Vliv má i snížení podílu žitné mouky při výrobě chleba. „Také ekonomické chování pěstitelů ovlivňuje rozšiřování ploch pšenice. Její pěstování patří v současné době k nejméně problémových výrobám. Pšenice je rovněž významnou exportní plodinou,“ upozornila Vodičková.

Snížení zastoupení pěstebních ploch ovsa na obilovinách z 25,1 procenta v roce 1946 na letošních 3,1 procenta dala Vodičková do souvislosti se stagnujícími výnosy a poklesem počtu koní v tuzemských chovech. „Podíl ploch ječmene se ve stejných letech zvýšil z 13,8 procenta na 25,4 procenta. Došlo k nárůstu ploch ječmene jarního, ale i ozimého, který se užívá převážně ke krmným účelům,“ dodala Vodičková.

Autor: ČTK

17.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš.
1 9

ANALÝZA DENÍKU: Voliči hlasovali proti klasice

Kateřina Perknerová.
2 9

Pohledem Kateřiny Perknerové: Konec starých časů

Nejúspěšnější kandidát ODS Václav Klaus ml.: Zrušil bych 90 procent zákonů

Se ziskem 22 635 preferenčních hlasů vstoupil do velké politiky syn někdejšího prezidenta Václav Klaus mladší. Stejně jako jeho otec, ve věku 48 let.

TOP 09: Slzy i volání po Kalouskově rezignaci

Pomáhej nám pánbůh. Těmito slovy ukončil svůj projev po sečtení všech hlasů čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Topka právě utrpěla drtivou porážku, do sněmovny se dostala jen s odřenýma ušima. Z dosavadních 26 mandátů obhájila jen sedm. Nezískala dokonce ani prvenství ve „své“ tradiční baště – v hlavním městě, kde byl lídrem. Tam skončila až čtvrtá.

Nejmladšího a nejstaršího poslance dělí 58 let

V nové Poslanecké sněmovně zasedne zároveň nejmladší i nejstarší poslanec v historii Česka. Do poslanecké lavice usedne devětasedmdesátiletý Karel Schwarzenberg, který byl zvolen za TOP 09. Dosud patřilo prvenství nejstaršího poslance Zdeňku Jičínskému, kterému bylo při zvolení v roce 2006 77 let. Naopak nejmladším zástupcem bude Schwarzenbergův partajní kolega Dominik Feri, kterému je 21 let, tři měsíce a deset dní. Oba dva kandidovali v Praze.

Komentář Tomáše Skřivánka: Praha volila jinak

Hlavní město hlasovalo jinak než zbytek republiky. Potvrdilo se toi v letošních parlamentních volbách. Praha stáhla svou jen dvacetiprocentní podporou vítězné hnutí ANO, takže jeho celostátní výsledek nezačíná trojkou. Pomohla Pirátům přeskočit ve finálním součtu Okamurovu SPD. Díky metropoli nakonec ve sněmovně zasedne i TOP 09, která až po započtení pražských okrsků vyskočila ze čtyř na 5,3 procenta.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení