Letošní sklizeň byla mírně nadprůměrná. Obilí má být pro domácí spotřebu dost

Pomalejší žně jsou nyní jen v Karlovarském kraji a na Vysočině. Horší výsledky oproti očekávání ale přinesla pole v Ústeckém a Středočeském kraji, jež při nedávných deštích zůstávala ve srážkovém stínu a na nichž se kvůli suchu přemnožili hraboši.

VIDEO: Bramboráři z Vysočiny zkouší nový vytrhávač natí. Jako první v Česku

„Letošní žně dopadly v rámci republiky průměrně. Úroda nebyla špatná, i když počasí bylo všelijaké a někde bylo vody moc a jinde zase málo,“ uvedl Josef Kubiš, člen představenstva Agrární komory. Podle předběžných výsledků sklizně bude letošní úroda mírně převyšovat dlouhodobější průměr sklizní.

„Bylo málo vody, ale celková sklizeň byla mírně nadprůměrná, takže pro domácí spotřebu je toho dost,“ konstatoval. Průměrný výnos nejdůležitější obiloviny pšenice ozimé letos činí 6,35 tuny na hektar, tedy téměř o půl tuny více než v minulém roce. „Obilí včetně kukuřice na zrno dneska vyrábíme 7,75 milionu tun. Pro domácí spotřebu je ho třeba pět milionů tun, takže necelé tři miliony tun se musí vyvézt,“ prohlásil Kubiš.

Vyšší výnos rolníci zaznamenali také u ozimého ječmene. Z hektaru jej v průměru sklidili 6,22 tuny, což bylo téměř o třetinu tuny více než v loňském roce. „Naši zemědělci se nemají za co stydět, jsou efektivní a konkurenceschopní,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka. Výnosy z českých polí se blíží průměrným výnosům vyspělých zemí ze západu Evropy.

U Olomouce začal samosběr zeleniny za pár korun. Na poli jsou davy

„Když se porovná intenzita hospodaření v zemích na západ od nás, tak tam používají o 50 až 75 procent více hnojiv, pesticidů a přípravků na ochranu rostlin,“ konstatoval. Zdůraznil, že čeští zemědělci tak stále více dbají na péči o životní prostředí. „Používají moderní technologie a snaží se o aplikaci precizního zemědělství, a to je cesta, kterou ministerstvo zemědělství do budoucna chce a bude podporovat,“ dodal náměstek.