Placanda spolu s manželkou a otcem obhospodařuje přes dvě stovky hektarů půdy – kromě krmiva pro vlastní třicetihlavé stádo skotu a desítku prasat dodává pšenici do nedalekého mlýna. Zejména hovězí maso zpracovává ve vlastní bourárně, žádné starosti o jeho odbyt si dělat nemusí. „Celou produkci našich zvířat dokážeme rozprodat přímo ze dvora,“ řekl Deníku Placanda.

Na rozdíl od mnoha dalších zemědělců se jihočeský farmář loni nemusel potýkat s hraboši, kteří některé jeho konkurenty připravili o část úrody. „Ale co není, může ještě přijít, protože nejsou žádné velké zimy. Spíš nás stále trápí sucho a výkyvy počasí, to je pro obilí katastrofa,“ konstatoval.

S mírným optimismem hodnotí loňský rok také ministerstvo zemědělství. Podle odhadů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, zpracovaných na základě reprezentativního šetření mezi 1450 českými zemědělskými podniky, vzrostla celková produkce odvětví loni oproti roku 2018 o devět miliard korun na 151 miliard.

Dobrou sklizeň rolníci zaznamenali zejména u ozimých obilovin, kukuřice a brambor. Vypěstovalo se také dost chmele, máku, zelí, mrkve či meruněk a třešní. Naopak klesla produkce olejnin včetně všudypřítomné řepky, která nažluto obarvila lány po celé zemi.

Náklady šly nahoru

Zemědělci se ovšem museli vyrovnat i s růstem nákladů, ty stouply o šest miliard korun na 175 miliard. Pocítili to i Placandovi. „Ceny vstupů poskočily, cena hnojiv a postřiků se každý rok zvyšuje o nějaké procento a v neposlední řadě jdou nahoru i ceny pachtovného za zemědělskou půdu,“ posteskl si farmář.

Strach z toho, že by musel farmu zavřít a začít dělat něco jiného, ale Placandu netrápí. „Naštěstí to zvládáme sami a nemusíme živit žádné zaměstnance. Takže je jednoznačné plus, že ušetříme na mzdových nákladech, protože bychom si při současných cenách nemohli dovolit nikoho zaměstnávat,“ konstatoval.

Podle předsedy ASZ Jaroslava Šebka vyžaduje farmaření obzvlášť dnes velké nasazení – rolníci se podle něj musí vyrovnat s mnoha protivenstvími. „Nebát se s vervou pustit do boje s nelítostnými nařízeními, kontrolami a úředníky, zvládnout se prohrabat plnými šanony lejster,“ vyjmenoval některé překážky Šebek. „A také ustát nepřízeň počasí a často i zkreslený pohled široké veřejnosti, jež lehce odsoudí každého, kdo si jen dovolil na cestu vytáhnout trochu bláta nebo vyrazit na pole s postřikovačem,“ prohlásil.

„Na ministerstvu zemědělství si velmi dobře uvědomujeme, že zemědělci nejsou v jednoduché pozici, a snažíme se jim pomáhat všemi možnými způsoby,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Jeho úřad proto hodlá letos zemědělcům z národních dotací rozdělit 3,8 miliardy korun. „Chceme zabránit zejména nepříznivému vývoji v některých odvětvích živočišné výroby, protože právě ta jsou nezbytná pro zachování zaměstnanosti na venkově, a také pro zajištění dostatku organické hmoty, kterou chceme vracet do půdy, aby lépe zadržovala vodu,“ prohlásil Toman.

Základem jsou dotace

Podle prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska by se tuzemští zemědělci bez zmíněné podpory z domácích zdrojů, ale také peněz z EU neobešli. „Nebýt 37 miliard běžných dotací, plus národní dotace dalších téměř čtyř miliard by na tom zemědělci byli velice špatně a došlo by k likvidaci zemědělství,“ tvrdí Jandejsek. Připomněl, že vyspělé členské země EU dostávají od svých vlád zhruba o 10 až 15 procent dotací více.

Čeští zemědělci se přitom ve srovnání s nimi přesto neztratí. „Naše zemědělství je z hlediska výsledků produkčních a chovatelských ve vztahu k Evropské unii na špičkové úrovni. Ve všech výsledcích se pohybujeme někde do sedmého místa z těch 28 zemí,“ dodal Jandejsek.