Becker použil ekonomickou analýzu přínosů a nákladů k novátorskému zkoumání témat, jako je diskriminace, zločin a trest, manželství a rozvod, rozhodování v rodině nebo závislost na drogách. „Gary byl přelomovým myslitelem, který měl na svět vskutku významný vliv, a byl to i mimořádný člověk," uvedl ve sdělení Chicagské univerzity její rektor Robert Zimmer.

Becker byl žákem slavného liberálního ekonoma Miltona Friedmana a doktorát získal v Chicagu v roce 1955. O dva roky později vydal knihu Ekonomie diskriminace, která studuje předsudky proti menšinám z ekonomického hlediska. V knize o rodině z roku 1981 zkoumá otázky počtu dětí, organizace práce v domácnosti a problematiku rozvodu. Dospívá zde mimo jiné k závěru, že ženy mají v moderní době méně dětí zčásti proto, že díky jejich všeobecnému zapojení mezi pracovní sílu získal jejich čas na hodnotě.

„Zajímal jsem se o sociální problémy, cítil jsem ale, že ekonomie disponuje nástroji, jimiž je možné tyto otázky řešit," řekl Becker po získání Nobelovy ceny. Tu dostal za „za rozšíření sféry mikroekonomické analýzy na nové oblasti lidského chování a lidských vztahů, včetně netržního chování".

Vědci jeho analýzu zpochybňovali

Jeho přístup zpočátku vyvolával odpor a řada vědců jeho analýzu sociálních problémů zpochybňovala. „Po dlouhou dobu se můj typ práce buď ignoroval, nebo se většině předních ekonomů velmi nelíbil," napsal Becker ve svém životopise. „Považovali mě za výstředního a zřejmě jsem pro ně ani nebyl skutečný ekonom."

Většina vědců před Beckerem považovala za hlavní faktory lidského chování a rozhodování zvyky, emoce a iracionalitu. Becker ale prosadil myšlenku, že lidské chování se zakládá v zásadě na racionálních principech, které lze studovat pomocí ekonomie. Během doby jeho dílo výrazně ovlivnilo sociologii, demografii a kriminologii.