Sergio Marchionne byl v roce 2004 pověřen rodinou Agnelliových, která založila značku Fiat, aby se pokusil tuto italskou automobilku zachránit před hrozícím krachem. Marchionne se do tohoto úkolu pustil a završil ho po roce 2009, kdy Fiat zfúzoval se zbankrotovanou americkou automobilkou Chrysler, čímž nakonec vzniklo sedmé největší automobilové uskupení na světě.
"Setkal jsme se při jedné z nejtemnějších chvil pro naši společnost a byl to jeho intelekt, vytrvalost a vůdčí schopnosti, co zachránilo Fiat. Pozoruhodného obratu dosáhl i v Chrysleru," vyjádřil se minulou sobotu o Marchionnem předseda představenstva společnosti Fiat-Chrysler Automobiles (FCA) John Elkann.
Právě v ten den Marchionne nečekaně oznámil, že odchází do důchodu - rok před plánovaným termínem, údajně kvůli neočekávaným komplikacím v důsledku operace ramene, píše agentura DPA. Společnost jeho potíže blíž nespecifikovala, ale několik italských médií uvedlo, že manažer trpěl kvůli silnému kouření pokročilou rakovinou v neléčitelném stavu.

Marchionne se narodil v roce 1952 v italském regionu Abruzzo a po emigraci do kanadského Toronta, kam odešel jako dospívající se svými rodiči, získal kanadské občanství. Dosáhl tří vysokoškolských titulů: z filozofie, ekonomie a práva. Kromě toho se v Kanadě vyškolil jako autorizovaný účetní.
Při svém posledním veřejném vystoupení dne 26. června v Římě Marchionne uvedl, že jeho otec, který byl původní profesí italský policista, mu poskytl vzdělání opřené o hodnoty, jako je vážnost, čestnost, smysl pro povinnost, disciplína a připravenost sloužit.
Jako "manažer ve svetru" se stal známý díky své nechuti nosit společenské obleky. V obchodním světě se pak prosazoval schopností tvrdého jednání, kdy se nebál obracet se na odbory, průmyslové analytiky, politiky ani na novináře. Když se objevily informace, že Fiat podobně jako jeho německý konkurent Volkswagen podváděl v otázce emisí výfukových plynů, Marchionne řekl: "Každý, kdo nás srovnává s německou společností, kouřil něco nelegálního."

Během svého čtrnáctiletého působení ve Fiatu snížil dluhy, maximalizoval zisky, dohlédl na úspěšné odštěpení divize nákladních automobilů a traktorů CNH Industrial a výrobce sportovních automobilů Ferrari a provedl i několik obtížných rozhodnutí, jako byl například odklon od masového trhu běžných osobních aut a hatchbacků a příklon k výnosnějším SUV, nákladním automobilům a high-end modelům.
Jeho největším profesním zklamáním bylo podle DPA pravděpodobně to, že už nedokázal zrealizovat další fúzi, o níž se domníval, že je pro budoucnost automobilky rozhodující - tento úkol tak zůstává výzvou pro jeho nástupce Mikea Manleyho, bývalého šéfa nejúspěšnějších značek Fiat-Chrysleru (Jeep a Ram).
Po rozvodu žil Marchionne s novou partnerkou, zůstali po něm dva synové.