Zvláště alarmující je podle něj fakt, že největší rozdíl mezi platy mužů a žen je na konci jejich kariéry.
„Rozdíl mezi Evropskou unií a námi je dán do velké míry tím, že v Česku pracuje více méně vzdělaných žen,“ říká Štěpán Jurajda z institutu Cerge-EI.
Zarážející podle Jurajdy je obzvláště skutečnost, že rozdíl mezi mírou zaměstnanosti žen bez dětí a žen s dětmi je v Česku daleko větší než v celé EU. Důvody pro nízkou zaměstnanost matek je nutné hledat především v omezené dostupnosti školek.
Krize se více dotkla mužů, ale…
Ženy jsou podle Vladimíra Špidly také více diskriminovány při přidělování významnějších pozic, ale dokonce i při hledání zaměstnání. Míra zaměstnanosti žen v Evropské unii je v porovnání s muži asi o čtrnáct procent nižší. V Česku je rozdíl ještě větší. Práci zde má více než 75 procent mužů, ale pouz 58 procent žen.
Ženy přitom převládají v odětvích, ve kterých jsou nižší mzdy. Více než dvě pětiny z nich totiž pracují ve zdravotnictví, školství a státní správě. Tento poměr je dvakrát větší než u mužů. „Za povšimnutí stojí, že platy například ve školství klesly oproti ostatním oborům poté, co zde začaly ženy převládat,“ říká Špidla.
Krize sice daleko více zasáhla obory, ve kterých pracovali muži. Tedy například stavebnictví, strojírenství či finance. Přesto mají nejisté zaměstnání daleko více ženy než muži. Mnozí zaměstnavatelé je totiž propouštějí jako první.
Ženy tvoří podle údajů Českého statistického úřadu nadpoloviční většinu Čechů, na celkové nezaměstnanosti se podílejí téměř padesáti procenty. „Ženy jsou více ohroženy chudobou než muži,“ tvrdí Špidla.
Víc peněz do mateřství
Stát ani Evropská komise (EK) přitom velké páky na zaměstnavatele, aby změnili svůj přístup, nemají. Jednou z nich je antidiskriminační zákon, který nedávno po velkém boji s prezidentem Klausem schválila Poslanecká sněmovna. Ten zakazuje mimo jiné diskriminaci kvůli věku či pohlaví.
Evropská komise pak v současnosti uvažuje o dvou direktivách, které by vyrovnaly přístup zaměstnavatelů k rodině. První z nich upravuje pravidla na rodičovské dovolené. Vychází z dohody mezi zaměstnavateli, zástupci státní správy i zaměstnanců a prodlužuje dobu rodičovské dovolené ze tří na čtyři měsíce. Česka se tedy příliš nedotkne.
Zato by se ho mohla dotknout druhá direktiva, o níž EK uvažuje. Ta by se týkala mateřské dovolené. „Ženy by si podle ní mohly vybrat, jak dlouho před porodem na ni chtějí nastoupit,“ říká Špidla. Také by se mohla zvýšit peněžitá pomoc v mateřství.