Dosavadní bezdětnost označili za jednoznačně svobodnou volbu pouze tři z deseti dotázaných ve věku pětadvaceti až čtyřiačtyřiceti let. Pouze jeden z deseti si žádné děti nepřeje. Někdy v budoucnu se chce stát rodičem sedm z deseti bezdětných Češek a Čechů. Vyplývá toz analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Bezdětní a postoje k rodičovství z roku 2021.

Psychologové často skloňují termín „syndrom zelené vdovy“, kterým označují deprese a vyhoření u žen v domácnosti, ilustrační snímek
Žen v domácnosti v Česku přibývá. Šťastné nejsou, často ale nemají na výběr

Autoři studie mimo jiné doporučují zlepšit podmínky zaměstnávání rodičů malých dětí, hlavně podpořit flexibilní formy práce a posílit záruku, že se lidé mohou po rodičovské dovolené vrátit do původního zaměstnání. „Existuje velká nejistota, zda si člověk opravdu může děti dovolit a zvládne je uživit. Matka je také postavena před volbu: děti, nebo práce,“ vylíčila zakladatelka vzdělávací platformy M.arter pro lidi na rodičovské Andrea Bohačíková.

Těžký návrat 

Návrat je o to těžší, že většinou nastává až po několika letech. Česko má oproti jiným státům v Evropě velmi dlouhou rodičovskou dovolenou. „Podíl matek dětí do tří let na trhu práce je velmi malý. Pouhá pětina, přičemž průměr v Evropské unii je třikrát vyšší. Řešení by představovalo více částečných úvazků. Těch je však u nás pouze šest procent, ačkoli v EU činí průměr přes třicet procent,“ upozornila Jana Palancyová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věd.

Volná místa s flexibilní pracovní dobou nebo kompletním home office jsou podle Bohačíkové z M.arter často obsazená během jediného dne. „Mnoho zaměstnavatelů automaticky bere částečný úvazek jako půldenní, což může pro ženu na mateřské nebo rodičovské také představovat problém. Kdyby někdo nabízel práci na dvě hodiny denně, dosáhl by na ni skoro každý,“ podotkla.

Čím déle je matka doma s dítětem a pobírá rodičovský příspěvek, tím hůř shání práci
Ženy po dlouhé rodičovské hůř shánějí práci, vyplývá z dlouhodobé studie

Změnu může přinést novela, kterou začátkem června schválila vláda. Navrhuje v ní, aby se snížily odvody u kratších úvazků. Pokud by firmy či úřady na osm až dvaatřicet hodin týdně zaměstnaly lidi nad pětapadesát let, rodiče dětí do deseti let, dlouhodobě nezaměstnané, mladé do jednadvaceti let či handicapované, mohly by z jejich výdělků odvádět nově 19,8 místo 24,8 procenta.

Klesá sebevědomí 

Překážku však představuje i nízký společenský status rodičovské dovolené. „Ženám na mateřské či rodičovské dovolené klesá sebevědomí, protože jsou jenom doma. Péčí o děti se však naučí mnohé měkké dovednosti využitelné v pracovním životě. A to by si zaměstnavatelé měli uvědomit,“ uvedla ředitelka Národního centra pro rodinu Marie Oujezdská.

Od rodičovství odrazuje i výše rodičovského příspěvku. „Měl původně sloužit jako náhrada za ušlý výdělek, ale nevalorizoval se osm let a má spíše symbolickou podobu,“ upozornil předseda Sekce služeb pro rodinu v Asociaci poskytovatelů sociálních služeb Jan Schneider.

Ženy v České republice jsou nadále placeny výrazně hůř než muži na stejných pozicích.
Nůžky v platech mužů a žen se znovu rozevřely. Může za to i covid

Pobírání sociálních dávek podle něj navíc u nás má velké, i když zbytečné, stigma.

Jako motivace k rodičovství může podle odborníků fungovat i větší zapojení otců do péče o děti. Schneider navrhuje postupné čerpání otcovské dovolené, rozložené do jednoho roku či dvou let po jednom dnu v týdnu. Taková nepřítomnost muže v práci neohrozí a ženě umožní získat čas pro sebe. Podobný model společné péče o dítě je třeba v severských zemích běžný.