Kliknutím zvětšíte„V obcích a městech se stává, že část světla směřuje i do míst, která být osvětlená nemusí, anebo vyloženě nemají. Často se používá osvětlení technicky nevhodné, zbytečně silné, zastaralé nebo málo účinné,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který materiál předložil. Právě jeho úřad má úkol vypořádat se se světelným „smogem“. Pomáhat by mu měli kolegové z dalších resortů.
Ministerstvo vnitra by mělo určit, zda není přílišné svícení rušením nočního klidu, ministerstvo zdravotnictví zase upravit pravomoce hygieniků nebo informovat veřejnost o škodlivosti zejména modré složky světla.
Navrhnout technické řešení staveb, které by světelné znečištění snížilo, bude úkolem ministerstva pro místní rozvoj. Pomoci se zmenšením světelné zátěže způsobené dopravními stavbami by mělo pomoci ministerstvo dopravy. Na ministerstvu průmyslu bude navrhnout programy, jež by obcím pomohly nakoupit nové, k životnímu prostředí šetrnější lampy.
„Nevhodný typ umělého osvětlení v nočních hodinách a nedostatečný rozdíl mezi denní a noční intenzitou světla si pravděpodobně vybírá daň v nedostatečné regeneraci lidského organismu během spánku,“ uvedl Brabec. Připomněl, že světelný smog vadí i biorytmu zvířat a mění jejich chování, škodí i schopnosti orientace v noční krajině.
Světelné znečištění se přitom neomezuje jen na velká města. Křiklavým případem byly před dvěma lety silně svítící skleníky v Polsku nedaleko od Frýdlantského výběžku. „Zářily jako stotisícové město Liberec a naprosto zásadně ovlivňovaly život lidí za polskými hranicemi v České republice a Německu,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.
Českým úřadům se podařilo prosadit, že firma skleníky opatřila zastíněním. „Naší snahou je, aby lidé do budoucna měli v ochraně před podobnými případy právní oporu,“ dodal.
5
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
