Kliknutím zvětšíteRozsáhlý průzkum neziskového vzdělávacího projektu Den finanční gramotnosti, který v roce 2011 spustila finančně poradenská společnost Partners, potvrdil zkušenosti finančních poradců, že české rodiny raději pojistí svůj majetek než svůj život.
To ostatně potvrzují také statistiky OECD. „Češi utratí za životní pojištění průměrně 5 952 korun za rok. Za neživotní to je ale 8 373 korun. Průměr Evropské unie přitom činí 26 083 korun za neživotní a 48 955 za životní pojištění,“ srovnává finanční a pojistný matematik Partners Martin Švec fakt, že poměr mezi pojištěním majetku a životním pojištěním je v EU výrazně posunutý ve prospěch životního pojištění.
Necelých šest tisíc za životní roční pojistku podle Švece znamená, že Češi nejsou dostatečně chráněni před vážnými zdravotními karamboly. Kvalitní životní pojištění lze pořídit přibližně za 10 tisíc korun ročně, upozornil.
"Více než třetina českých rodin s vyživovaným dítětem nemá žádnou pojistku pro případ, kdyby z vážných zdravotních důvodů vypadl jejich příjem," ukázal dále průzkum Partners. Pojištění podle něho obecně souvisí také s dosaženým vzděláním. S rostoucím vzděláním živitele domácnosti roste i míra jejího pojištění. Mezi vysokoškoláky je pojištěno na život 69 procent lidí, zatímco u lidí bez maturity je to 39 procent.
V případě dlouhodobého finančního výpadku by se respondenti spolehli hlavně na své blízké (36 procent) a na předchozí úspory (33 procent). Pojištění kryje záda jen desetině z nich. Na stát by se o dávky v nouzi či příspěvky obrátilo sedm procent dotázaných.
Otázkou je, zda úspory rodiny dokážou vykrýt obtížné životní situace, kdy se například z vydělávajícího člena rodiny stane invalida. „V takových případech by rodina musela mít na účtech miliony, aby udržela svůj životní standard, což nebývá reálné,“ říká finanční poradce a lektor projektu Den finanční gramotnosti Jaroslav Gall.
Paradox vidí v tom, že nejvíce stát rodině vyplatí na dávkách při úmrtí živitele rodiny. „Invalidita je přitom statisticky častější a nese s sebou riziko větší finanční ztráty,“ tvrdí Jaroslav Gall.
Nereálnost představ potvrzuje i otázka, jakou část měsíčního příjmu by pokrývaly nemocenské dávky při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Většina rodin očekává, že při dlouhodobé pracovní neschopnosti dostane od státu o pětinu více, než je realita. Vzdělanější lidé se přitom při určení správné výše dávky mýlili více a nadhodnocovali ji.
Muži a ženy se lišili v tom, jakých rizik se více obávají. Muži vnímají jako více ohrožující smrt či invaliditu spojenou se ztrátou příjmu, zatímco ženám nedávají spát nemoci a úrazy.
Rozdílně také vnímají zhodnocování svých peněz na stáří. Ženy dávají přednost tradičním spořicím produktům, jako jsou stavební spoření či spořicí účty, muži více slyší na investice. Investiční životní pojištění je mezi lidmi stále často mylně vnímáno jako vhodná investice na stáří, podotkl Švec.
Dobrou zprávou je, že zodpovědněji k ochraně svého zdraví i majetku přistupují lidé s hypotékou. Přes tři čtvrtiny respondentů, kteří splácejí hypoteční úvěr, mají sjednané životní pojištění (78 procent) nebo pojištění majetku (77 procent). Obě pojištění (životní i majetek) má 62 procent domácností, které využívají hypoteční úvěr.
Důvodem je nejen tlak jejich věřitelů – bank, ale také obava, aby v případě zdravotních problémů nepřenesl živitel odpovědnost za splácení na svou rodinu. U rodin, které hypotéka netíží, se pohybuje míra pojištění v obou případech lehce nad polovinou a obě pojištění zároveň má 33 procent z nich.
13
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
