Dostanou lidé žijící na Šumavě aspoň stejné podmínky k životu jako státem chráněná příroda? Tvrdý život v řídce osídleném horském území tamním obyvatelům dosud ztěžují i velká omezení, která platí na území Národního parku Šumava. V nových ekonomických podmínkách se snaží starostové šumavských obcí i podnikatelé už léta najít kompromis pro vzájemné soužití s vedením parku.

Zatím však společná komunikace spíš vázla, a proto nyní Národní síť Zdravých měst a zástupci obou šumavských mikroregionů odstartovali novou etapu dialogu.

„Uvědomujeme si význam ochrany přírody a velmi si národního parku ceníme. Chceme ale, aby život v chráněném území byl naší výhodou a přispěl k dalšímu rozvoji našich obcí v duchu kvality života a udržitelného rozvoje. Doposud tomu bylo spíše naopak a jen stěží jsme hledali společnou řeč,“ uvedl starosta Modravy Antonín Schubert.

Podle starostky Stožce Zdenky Lelkové totiž šumavským obcím nic jiného než znovu zasednout k jednacímu stolu nezbývá. „Jdeme do toho, doufáme ve spolupráci. Nemůžeme se nechat odradit dosavadním neúspěchem,“ řekla.

Stožečtí potřebují nutně udělat v Českých Žlebech kanalizaci a vodovod, ale nemohou na tuto nákladnou investici sehnat peníze. Ačkoli na jedné straně se mají v zachovalé přírodě chovat ekologicky, na druhé straně dostali při žádosti o dotace už tři zamítavá stanoviska. „Dvě z nich byla od ministerstva zemědělství. Jako důvod nám sdělili, že máme málo obyvatel a roztroušenou zástavbu,“ podotkla Zdenka Lelková.

Nadějí pro Stožec a další obce ležící v chráněném území má být právě odstartovaný vzájemný dialog pracovní skupiny složené ze zástupců šumavského parku, obcí, krajů a neziskových organizací. Cílem je přispět k tomu, aby byl vytvořen společný plán rozvoje, který bude respektovat potřeby národního parku, ale také místních obyvatel.

„Chceme vytvořit marketingovou značku, kterou bychom prodávali nejen turistům, ale také potenciálním investorům. Rádi bychom podporovali malovýrobu, oživili místní řemesla a využívali nádhernou přírodu jako lákadlo pro turisty,“ nastínil představu šumavského parku jeho ředitel František Krejčí.

Cílem pracovní skupiny je také připravit podklady pro konkrétní projekty, které pomohou získat finanční prostředky na nejrůznější aktivity. Vedení parku se chce s obcemi do konce roku domluvit na prioritách, pro něž hodlá hledat peníze z různých zdrojů včetně evropských fondů.

Fakt je, že nyní se řada podnikatelů na Šumavě nepotýká jen s omezeními, které přináší život v chráněném území, ale také s nedostatkem pracovních sil na řídce osídleném prostoru. Například majitel pekárny a penzionu v Kvildě shání pekaře, prodavače, číšníky či kuchaře.

„Máme malou pekárnu, v níž vyrábíme na sedmdesát druhů domácích výrobků od chleba přes pečivo až po cukrářské dobroty. Ale sehnat nové pracovníky je téměř nemožné,“ popsal situaci kvildský podnikatel Karel Potužák.