Češi se ale v posledních letech začínají bránit a nesplněné sliby u cestovních kanceláří reklamují. „Pouze malá část cestovních kanceláří je ochotna vyplatit klientům náležitou kompenzaci již v rámci mimosoudního jednání. Většina z nich se bohužel stále snaží reklamace řešit poskytnutím neúměrně nízkých slev, mnohdy i v podobě slevy na další zájezd, nebo je zcela ignoruje," přiblížil právník ze společnosti Vaše nároky.cz Petr Novák.
Z databáze společnosti vyplývá, že nejvíce reklamovanou destinací bylo v uplynulé sezoně Řecko, které v žebříčku předběhlo Turecko, Tunisko a Egypt. Klienti cestovních kanceláří si stěžují především na to, že byli ubytovaní v jiném hotelu, než který jim ve smlouvě cestovka slibovala. Vzácné ovšem nejsou ani stížnosti na nedostatečný úklid, jednotvárnou stravu nebo hmyz na pokojích. „Řešili jsme i případ nevybíravého a hrubého chování ze strany majitele hotelu. Jiní klienti zase museli čelit nájezdu tuniských dětí, které si z bazénu udělaly toaletu," upřesnil Novák.
Vady zájezdů
Nový občanský zákoník ovšem lidem umožňuje po cestovních kancelářích žádat náhradu za vady zájezdu. „Každý by měl vědět, že nápravy je nejlepší domáhat se ihned na místě. Pořadatel je povinen zajistit náhradu, a pokud ji nesjedná včas, můžete si ji zařídit ve vlastní režii na jeho náklady. Lhůtu si stanovíte sami a měla by být přiměřená okolnostem. Pokud zástupce cestovní kanceláře vašim oprávněným nárokům nevyhoví, dochází k porušení smlouvy, a za to se platí," míní vedoucí právního oddělení časopisu dTest Lukáš Zelený.
V praxi to vypadá tak, že pokud cestovka ubytuje klienta sice ve stejném hotelu, ale chybí slibovaný výhled, má klient nárok na to, aby mu cestovní kancelář vrátila rozdíl v ceně. Jestliže mu zajistí lepší hotel, klient nic doplácet nemusí, protože rozdíl v ceně jde na vrub pořadatele zájezdu.
Klienti prostě mají nárok na to, co jim cestovní kanceláře slibovaly ve smlouvě o zájezdu, v nabídce katalogu nebo na internetových stránkách pořadatele. Jestliže to nesplní, mohou lidé zájezd reklamovat a žádat přiměřenou slevu z původní ceny. Ta se pak pohybuje od pěti do padesáti procent podle závažnosti nedostatků.
V Česku zatím neexistuje seznam slev, nicméně orientačně může posloužit takzvaná Frankfurtská tabulka, podle které se řídí soudy v Německu. K ní ale české soudy také přihlížejí. V tabulce se lze dozvědět, že třeba za chybějící slíbený výhled může klient po cestovní kanceláři požadovat slevu až deset procent z ceny zájezdu.
Reklamační řízení
Pokud si klienti nevyřídí reklamaci hned na místě, čeká je reklamační řízení doma. „Pozor, na vytknutí vad cestovní kanceláři se zkrátila lhůta, a pokud to provedete déle než měsíc po skončení zájezdu, nemusíte se domoci ničeho. Pro reklamační řízení si připravte podklady. Pokud v pokoji chytíte hmyz, radši si ho vyfoťte. Hodit se mohou výpovědi svědků, protokoly z místa a podobně," upřesnil Zelený.
Ve zvlášť závažných případech nyní mohou lidé požadovat i náhradu ze ztráty radosti z dovolené. Jedná se o odškodnění za psychickou újmu spojenou zejména s pocitem zklamání a stresem, způsobenou danými komplikacemi. „Typicky se může jednat o zkaženou svatební cestu, která má pro klienty pochopitelně daleko hlubší význam než klasická dovolená. Výše odškodnění může v takovém případě dokonce přesáhnout původní cenu zájezdu," vysvětlil Novák.
Dovolenou podle agentury CzechTourism letos plánuje 85 procent Čechů, přičemž značná část z nich se chystá do zahraničí. Výhradně v cizině ji chce trávit 16 procent lidí, kterých se agentura zeptala. Češi loni uskutečnili tři a půl milionu zahraničních rekreačních cest. To bylo o pět procent méně než v roce 2013, což místopředseda pro vnější vztahy Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež připisuje „poměrně masivnímu" oslabení kurzu koruny v listopadu 2013. O to více lidí trávilo dovolenou v Česku, když uskutečnili 7,67 milionu rekreačních cest a oproti předešlému roku se počet domácích dovolených zvedl o osm procent. Předpokládá však, že Češi se k zahraničním cestám vrátí. „Prodeje first minute v letošním roce naznačily, že letošní sezona by mohla být zase jednou úspěšná," doplnil.
Ne vždy se však Češi ze zahraničí v pořádku vrátí. Podle ministerstva zahraničí jich loni v cizině zemřelo 423, což bylo o 27 více než v roce 2013. „Nejvíce úmrtí registrují zastupitelské úřady v okolních evropských zemích. Tradičně je to Německo, Slovensko, Polsko a Rakousko," přiblížil zástupce náměstka ministra zahraničí pro sekci právní a konzulární Jaroslav Horák.