Cílem ministerstva práce a sociálních věcí je přimět k hledání zaměstnání i lidi, kterým se to nyní nevyplatí. Týká se zejména nejmladších a naopak nejstarších pracovníků, lidí pečujících o osoby blízké a také zdravotně postižených. Opatření je součástí tzv. rodinného balíčku, který kabinet představí v příštím týdnu. Reaguje tak na rostoucí inflaci i skokově stoupající ceny energií, které drtí zejména rodiny s nejnižšími příjmy.

Cestou k většímu zapojení takto znevýhodněných lidí do pracovního procesu mají být právě zkrácené úvazky. Ve vyspělých zemích bývají časté, kupříkladu v sousedním Německu či Rakousku takto pracuje přes 27 procent zaměstnanců. V Česku je ovšem využívá pouhých 5,7 procenta lidí.

Otázkou je, zda zejména v případě zdravotně postižených lidí tato úprava k jejich většímu zapojení do pracovního procesu přímo ve firmách povede. „Zaměstnaných handicapovaných osob je u nás v naší členské základně jen minimum,“ uvedla generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová. Ani navrhované opatření podle ní zřejmě tento podíl nezvýší.

Že vládou navrhovaná změna pravidel lidem s postižením příliš nepomůže, se ale obávají i společnosti zaměstnávající právě převážně zdravotně postižené lidi. Pomohla by podle nich pouze celková úprava nastavení systému.

Společnosti: Pomohla by úprava systému

„Je zřejmé, že balíček je zaměřen na prorodinnou politiku. Problémy podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením je nutno řešit samostatně a komplexně,“ uvedla předsedkyně Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených Vilma Jurenka Baudišová. „Již dlouho o to usilujeme a zdá se, že to není prioritou této vlády, stejně tak jako té minulé,“ posteskla si Jurenka Baudišová.

Nezbytná je podle ní totiž zcela nová úprava posuzování invalidity pro trh práce, zefektivnění rehabilitací a hlavně zjednodušení administrativy a praktická podpora firem i zaměstnanců ze strany úřadů. Snížení odvodu sociálního pojištění podle ní navíc jen nedostatečně kompenzuje ztráty, které firmám i zaměstnancům přináší rostoucí inflace.

„Sleva na dani z příjmu za zaměstnanou osobu se zdravotním postižením ve výši 18 tisíc korun ročně nebyla valorizována od roku 2001, příspěvek na pracovní místo ve výši 48 tisíc korun ročně nebyl upraven od roku 2012,“ připomněla Jurenka Baudišová.

Také podle odborů obvykle ti postižení lidé, kteří pracovat mohou, často právě již na zkrácený úvazek pracují. Snížení odvodů pro zaměstnavatele je proto k hledání práce zřejmě motivovat nebude. A zaměstnavatelům navíc drobná úleva nemůže kompenzovat vysoké náklady, které musí na zaměstnávání postižených lidí vynaložit. „Ti seriózní totiž pro ně musí nákladně vytvářet podmínky, upravovat pracoviště a dílny,“ uvedl Jiří Vaňásek z Českomoravské konfederace odborových svazů.

Na jaké pracovníky by si mohli zaměstnavatelé o pět procent snížit odvody na pojistného
(při zaměstnání na zkrácený úvazek)

- zaměstnance starší 55 (nebo 60) let
- rodiče dětí mladších 9 let
- lidi pečující o osobu blízkou
- studenty středních a vysokých škol
- osoby se zdravotním postižením
- lidi na rekvalifikaci
- pracovníky mladší 21 let (bez ohledu na rozsah sjednaného úvazku)

Koho se úleva nebude týkat:
- pracovníků s vyměřovacím základem vyšším než 1,5násobku průměrné mzdy

Zdroj: vlada.cz