Česká národní banka očekává růst inflace přes dvě procenta, rostoucí spotřebu i investice a také rychlý růst mezd. Proto včera její bankovní rada jednomyslně rozhodla o zvýšení úrokové sazby z dosavadních 0,5 procentního bodu na 0,75 bodu. A její růst zdaleka nemusí skončit.

„Příští zvýšení, znovu o čtvrt procentního bodu, by mohlo přijít ve druhém až třetím čtvrtletí,“ řekl ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko. Přenese se i do úvěrů. Předseda představenstva Raiffeisen stavební spořitelny Jan Jeníček čeká koncem roku průměrnou sazbu úvěrů zajištěných nemovitostí s pětiletou fixací těsně pod třemi procenty.

Jiří Rusnok během rozhovoru Deníku.
ČNB zvýšila základní sazbu na 0,75 procenta. Koruna zpevňuje, hypotéky zdraží

„Doba rekordně levných hypoték je tak definitivně pryč,“ konstatoval šéf developerské firmy Ekospol Evžen Korec. Podle něj je rozhodnutí bankéřů nesystémové a zavře cestu k vlastnímu bydlení tisícovkám rodin, hlavně mladých. „Požadavek ČNB poskytovat maximálně 80procentní hypotéky ve skutečnosti znamená, že zájemce o nový byt v Praze musí mít z vlastních zdrojů minimálně jeden a čtvrt milionu korun,“ konstatoval.

Vývoj úrokové sazby centrální banky.Zdroj: Deník

Riziko pro střední třídu

Ceny nemovitostí v Česku rostou nejrychleji v Evropě. „To může představovat riziko nejen pro banky, ale i pro lidi samotné. Především pro střední třídu ve velkých městech,“ uvedl analytik společnosti Swiss Life Select Jiří Sýkora.

„Většina lidí chce úvěr získat za každou cenu a rizika nechtějí ani znát, nebo si myslí, že se jich netýkají,“ řekl Deníku Hynek Kalvoda z Asociace občanského poradenství. Nezbytný je podle něj dostatečný a stabilní příjem i další finanční rezervy pro případ jeho výpadku. To mnoho lidí nemá a mnozí vůbec nepočítají s tím, že by v době, kdy jim skončí fixace, mohly přijít horší časy.

Ilustrační foto.
Státní rozpočet skončil v lednu ve vysokém přebytku. Díky penězům z EU

„Pokud bude ekonomika v té době v recesi, budou zvýšené úrokové sazby pro mnohé představovat zátěž, kterou nebudou schopni unést,“ obává se Kalvoda. Případné zhoršení stavu ekonomiky by mohlo dokonce vyvolat nezaměstnanost a připravit je o práci. „Pro takové lidi by to mohlo znamenat vyšší dluhy, ztrátu životního standardu, případně u některých i ztrátu bydlení,“ míní Kalivoda. „Domnívám se, že by se to mohlo týkat stovek tisíc lidí,“ konstatoval.

Chybí počítadlo

Zvýšení úrokových sazeb o 1,5 procenta by podle Davida Borgese ze společnosti Člověk v tísni u typické hypotéky vedlo k nárůstu měsíční splátky asi o 2000 korun, což by pro většinu lidí bylo ještě únosné. „Nárůst do úrovně kolem pěti procent by už byl pro řadu klientů nebezpečný,“ míní Borges. Víc zodpovědnosti by tak podle něj kromě zájemců o hypotéky měly projevit také banky.

„Je škoda, že žádná z bank nenabízí na svých webech nástroj, který by umožnil odhadnout, jak se změní jeho měsíční splátka v případě nárůstu sazeb,“ posteskl si. Stát by podle Borgese již do současného systému hypoték více zasahovat neměl. „Prostor pro jeho větší aktivitu vidíme spíše ve specifických oblastech, kterými jsou bydlení pro sociálně slabé či jinak znevýhodněné spoluobčany,“ dodal.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a zastupující ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová.
Schyluje se k bitvě o VZP. Kritici varují před ANO a střetem zájmů