Kliknutím zvětšíteV loňském roce Evropané registrovali celkem 6,8 milionů nových automobilů na naftový pohon, které dohromady tvořily 43,8 procent trhu. Takové číslo nevypadá zle, před sedmi lety však bylo o jedenáct procentních bodů vyšší.
Podle výzkumníků ze společnosti JATO se přitom nejedná o nový trend. Tržní podíl nových dieselů klesá od roku 2015, kdy vyplul na povrch emisní skandál automobilky Volkswagen, známý jako dieselgate. Volkswagen tehdy přiznal, že software umožňující manipulovat s testy emisí nainstaloval do 11 milionů naftových automobilů.
Kdysi oblíbené palivo Evropanů se zpátky na výsluní prodejů jen tak nepodívá. „Je to o psychologii,“ sdělil britskému Guardianu vlivný zdroj z automobilového průmyslu a dodal: „Zádrhel nastane, když se rozhodnete svůj diesel prodat. Kdo vůbec bude chtít váš použitý vůz za pár let koupit?“
Tyto obavy potvrzuje i provozní ředitel AURES Holdings Petr Vaněček, pod kterou spadá síť autocenter AAA Auto. Již několik měsíců registruje zvýšený zájem o vozy s benzinovými motory. „Přizpůsobujeme tak zákazníkům nabídku, ve které již „benziny“ převažují.“ Autobazar také zaznamenal, že se na trhu objevilo více nekvalitních dovozových dieselových vozů. „Zdá se ale, že o ně i přes nižší cenu není výraznější zájem,“ prohlásil Vaněček.
Podíl naftového pohonu klesá i u nově registrovaných automobilů. Vyplývá to z dat Svazu dovozců automobilů (SDA). „Přibližně od roku 2016 zaznamenáváme trvalý pokles registrací nových osobních automobilů s dieselovým motorem. Ze 40 procent se nyní dostaly pod 30procentní podíl z celkových registrací,“ řekl tajemník SDA Josef Pokorný.
K zemím, ve kterých diesel zažil největší propad, patří Norsko, kde v roce 2012 tvořily diesely tři čtvrtiny všech nově registrovaných aut. Kvůli špatnému vnímání paliva mezi spotřebiteli a značnému úsilí vlády se však podíl dieselů snížil na pouhých 23 procent v roce 2017.
Odklon od naftových motorů je patrný také v Německu, které bylo v minulém roce se 3,44 miliony prodaných vozů největším automobilovým trhem v celé Evropě. Ačkoli si u našeho západního souseda trh s automobily vloni polepšil o 2,7 procent, podíl nově registrovaných dieselů se propadl ze 46 na 39 procent. „Znejistění je citelné. Řada zákazníků přešla z dieselu na benzinový vůz,“ sdělil listu Handelsblatt vedoucí autobazaru v Porýní Andreas Kraemer.
Důvodů, proč se spotřebitelé otáčejí k dieselu zády a začínají upřednostňovat benzinové či elektrické automobily, je přitom více.
Při rozhodování hraje velkou roli cena paliva. Mnohé evropské vlády přitom upustily od daňových úlev pro naftu, která byla díky nižší produkci oxidu uhličitého od devadesátých let legislativně zvýhodňován. Například Francie však začala před třemi lety daňovou zátěž dieselu postupně zvyšovat.
Hlasy po ukončení zvýhodnění nafty sílí i v Německu. „Místo investování množství peněz do zastaralé dieselové technologie bychom se měli více soustředit na financování moderní mobility a podporovat cyklistiku a pěší provoz, auta s nulovými emisemi, autobusy a vlaky,“ prohlásila ředitelka německé agentury na ochranu životního prostředí Marie Krautzbergerová.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí každoročně předčasně zemře kvůli znečištěnému ovzduší přes půl milionu Evropanů. Za jednu z hlavních příčin se kromě pevných částic mluví také o oxidech dusíku, které produkují hlavně dieselové motory. I když by podle nejnovější emisní normy Euro 6 měly nové dieselové automobily produkovat téměř stejné množství oxidů dusíku jako ty benzinové, ekologové poukazují, že podobná čísla platí pouze na papíře. Reálně dieselové motory produkují v průměru 4,5krát více oxidu dusíku než normou Euro 6 maximálně povolených 80 miligramů na kilometr. „Čtyřikrát více lidí zemře kvůli naftovým výparům než kvůli dopravním nehodám,“ prohlásil ředitel neziskové organizace Deutsche Umwelthilfe Jürgen Resch.
Souboj o čisté městské ovzduší vygradoval v únoru tohoto roku, kdy Spolkový správní soud v Lipsku prohlásil zákazy určitých typů dieselových automobilů za legální. Následoval první zákaz vjezdu starším dieselům v Hamburku. Zájem o starší naftová auta tak okamžitě opadl a jejich cena začala na tamním trhu klesat.
„V dlouhodobějším horizontu by situace v Německu mohla ovlivnit i trh v České republice. Roli však hraje více faktorů,“ řekl tajemník SDA Josef Pokorný. Podle něj nicméně diesel ještě neřekl poslední slovo.
Prodejům dieselů nepomáhá ani náročná údržba. „Staly se příliš komplikovanými. Nižší spotřeba v mnoha případech nedokáže vykompenzovat náklady spojené s údržbou, servisem a nyní i poruchovostí,“ vysvětlil Vaněček.
Problematickým je například povinný filtr pevných částic (DPF). Nově totiž došlo ke zpřísnění kontrol na stanicích měření emisí, kde vozy s poškozeným, nefunkčním či vybouraným DPF dostanou neprodleně stopku.
Volkswagen tak ve snaze odstřihnout se od aféry diaselgate uvede napřesrok nové logo, které má zlepšit image koncernu a výrazně symbolizovat nastupující elektromobilitu. „Logo představíme společně s novou řadou elektrických automobilů,“ sdělil marketingový ředitel VW Jochen Sengpiehl. Cílem koncernu je dosáhnout hranice jednoho milionu prodaných elektromobilů ročně do roku 2025.
Aféra dieselgate ale ještě neskončila. V současné době je v České republice více než šest tisíc zájemců o podání žaloby. Žalovat Volkswagen mohou Češi jen do poloviny září, poté totiž uplyne tříletá promlčecí lhůta. Připojit se k žalobě je možné bezplatně na stránkách www.diesel-gate.cz.
17
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
