Rozumíme zlatu natolik, aby nám skutečně posloužilo tak, jak od něho očekáváme? Při jeho nákupu totiž musíme myslet na poněkud vzdálenější budoucnost než je horizont jednoho roku. Potom také musíme vystihnout okamžik, kdy ho prodáme výhodněji, než za kolik jsme ho nakoupili.

Může ovšem nastat situace, kdy jsme zlato prostě nuceni prodat, ať je situace na trhu jakákoli. Už proto se vyplatí raději než jeden kilogramový slitek koupit deset desetidekových abychom se nemuseli v případě nouze nevýhodně zbavovat celého kilogramového slitku naráz.

Je ovšem třeba zdůraznit, že v případě investičních zlatých slitků nás vyjde gram zlata levněji, čím větší slitek máme. To však vyplývá jen z výrobních nákladů na slitek a rozdíl v ceně není podstatný.

Ještě větší rozdíl, měřeno cenou jednoho gramu, je u zlatých investičních mincí, jejichž výrobní náklady jsou mnohem vyšší. Zde není řeč o historických zlatých mincích, jejichž sběratelská hodnota může zdaleka převýšit hodnotu zlata v nich obsažených.

Investiční zlaté mince, to je zcela zřejmé, nikdy historickou hodnotu mít nebudou, protože se razí ve velkých nákladech a průběžně. Takové mince jsou vlastně jen hezkým „obalem" na zlato a investiční zlaté cihly už ani tuto ambici nemají, proto je gram zlata v nich relativně nejlevnější. Vždyť pravý investor nemá zájem do krásného zevnějšku investovat, zajímá ho jen hmotnost kovu. Z tohoto důvodu jsou zlaté slitky nejběžnějším artiklem na trhu se zlatem a v široké škále je možné je koupit i na našem trhu. Od koho nejlépe, se dozvíme níže.

Kdy koupit a kdy prodat

Cena zlata se odvíjí od poptávky, čím vyšší poptávka, tím vyšší cena. Jelikož ho na našem trhu kupujeme za koruny, pak také záleží na kurzu dolaru ke koruně, čím slabší dolar, tím nížší cena v korunách. V neposlední řadě také cena zlata závisí na globální politické a hospodářské situaci. Zde platí, čím hůře, tím vyšší je jeho cena.

Ještě 1. října loňského roku, kdy cena zlata dosáhla maxima, se troyská unce (uzanční obchodní jednotka 31,1 gramu) prodávala za cenu kolem 1800 dolarů. K 1. září tohoto roku klesla na méně než 1400 dolarů, ovšem v mezidobí, 1. července 2013 byla jen lehce nad 1200 dolary.

Kdo tedy koupil unci zlata za 1800, dnes prodělává 400 dolarů. Je tedy velmi těžko radit, kdy zlato koupit a kdy ho prodat, všeobecná doporučení, která dnes slýcháváme, totiž „kupujte zlato" je jen snaha obchodníků prodat.

Kde nakoupit

Vyšší poptávka po investičních kovech, patří sem ještě z těch známějších platina a stříbro, vedla ke zvýšení počtu obchodníků, kteří je nabízejí. Praxe však ukazuje, jak uvádí Au Portál, že ne všichni reprezentanti tohoto podnikání dodržují základní pravidla, která by měla v obchodování s investičními kovy platit.

Za známku serióznosti prodejce investičních kovů je pokládána registrace u České národní banky nebo u Českého puncovního úřadu. Nejsou to však instituce, které by dohlížely na počestnost obchodníků.

Dalším indikátorem důvěry mohou být také věrohodné certifikace prodávané zboží by mělo pocházet od renomovaných a známých mincoven a rafinírií, jako jsou například Argor Heraeus, Austrian Mint nebo Perth Mint.

Menší gramáž, vyšší marže

Před nákupem je dobré zvážit investovanou částku a formu kovu, do které chceme investovat. Pokud má zájemce dostatek prostředků, je rozumnější koupit větší slitek nebo cihlu, než nakupovat menší. Obchodník může zájemce tlačit k tomu, aby za zamýšlenou částku nakoupil více „drobného zboží" a myslí tím víc na svůj zisk než na zákazníkovu investici. Nákup drobnějších mincí a slitků má i své výhody, jako je vyšší likvidita (prodejnost).

Seriózní obchodník by měl nabízet i zpětný odkup, což by nám měl zaručit nákup v kamenném obchodě. Avšak pokud obchodník tvrdí, že nemůže slitek vykoupit zpět, protože má poškrábaný obal, pochází ze starší edice, jde o nepravdivou informaci. Obchodníci totiž mají možnost si nechat za symbolickou cenu slitek u původní mincovny přebalit.

Co víme o zlatě

Může se zdát, že vše. Ale z průzkumu společnosti Safina vyplývají zajímavé poznatky. 96 procent respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 procent stříbro. Naopak rhodium, které patří do skupiny platinových kovů, považuje za drahý kov jen 14 procent Čechů.

Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují v mnoha předmětech každodenní potřeby. V mobilním telefonu, v počítači, televizoru a dokonce i v automobilu. Stříbro se využívá také v medicíně, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti.

Drahé kovy si z tohoto důvodu kupujeme jaksi mimoděk jako součást spotřebních předmětů. Ale kupovat je jako investici je záležitost mnohem složitější a musíme se „smířit" s tím, že zlatý slitek by nám měl vydržet déle než telefon.