Deník / Průvodce rokem 2024Zdroj: DeníkPráce z domova, neboli home office, se stala fenoménem hlavně kvůli covidovým uzávěrám. Jenže i dva roky po odeznění epidemie se dál pracuje na dálku. Podle posledního šetření Hospodářské komory České republiky (HK ČR) tam, kde to provoz dovoluje, ji nabízí až 93 procent firem. Jde hlavně o kancelářské profese. „Práce z domova je vyhledávaný benefit, který zaměstnancům umožňuje dobře sladit práci a osobní život,“ uvedl viceprezident komory Tomáš Prouza.

Právě Hospodářská komora byla institucí, která nejvíce promlouvala do nové zákonné definice home office. Nově platí, že firma se se zaměstnancem musí písemně dohodnout na práci na dálku i na tom, zda za to dostane finanční náhradu, případně jakou.

Deník.cz přináší přehled hlavních změn, které se týkají novinek v pracovním právu:

S lednem 2024 přichází také novinky v pracovním právu. Týkají se hlavně lidí, kteří dělají z domova, nebo dělají kratší úvazky takzvaně na dohodu
Změny pro zaměstnance v roce 2024: Čistá mzda klesne kvůli pojistnému

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo i minimální částku, necelých pět korun za každou hodinu, kterou by měl zaměstnanec dostat. Práce z domova ale není nároková a může být po dohodě prováděna i bez finanční odměny. Společně s novelou zákoníku práce přišla i aktualizace zákona o inspekci práce.

„Od data účinnosti novely mají kontroloři Státního úřadu inspekce práce oprávnění vstupovat do míst, kde je vykonávána práce na dálku, tedy i do domovů zaměstnanců. Nutno však podotknout, že se tak může stát pouze se souhlasem zaměstnance a jiných dotčených osob, které v daném místě žijí,“ popsala šéfka pracovního portálu JenPráce.cz Anna Kevorkyan.

Průměrná mzda by se mohla zvýšit na 46 400 korun. Díky nižší inflaci by se měly zvyšovat i reálné mzdy:

Zaměstnance zřejmě čekají lepší časy. Aspoň tak vyznívají prognózy některých ekonomů. Ilustrační snímek
Mzdy v Česku porostou. Příští rok by měl průměr přesáhnout 46 tisíc

S novým rokem také přicházejí velké změny pro příležitostné práce prováděné na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce. Vládě se nelíbilo, že lidé tyto smlouvy řetězí a, protože jde o částky do deseti tisíc korun měsíčně, neplatí se z nich pojistné. Nově se tedy DPČ a DPP více přiblíží klasickému zaměstnaneckému poměru, včetně nároku na dovolenou a zákonné příplatky. Personalisté mimo jiné očekávají, že kvůli tomu někdejší dohodáři požádají o živnostenský list. Pro firmy totiž dohodáři budou administrativně nároční.

O několik stovek méně… 

A co se v novém roce odehraje na výplatních páskách? Zaměstnanci na nich uvidí řádově o pár stovek méně. Důvodem je znovuzavedení odvodů na nemocenské pojištění, které v předchozích letech platily jen firmy. Nově budou svoji část (0,6 procenta) odvádět i zaměstnanci. Při průměrné hrubé mzdě 40 tisíc korun bude čistá výplata od ledna nižší asi o 240 korun.

Obecně ale mzdy v příštím roce porostou, alespoň ty průměrné a s v soukromé sféře. „Průměrná mzda by se mohla v roce 2024 dostat ke 46 400 korunám. Medián poroste o něco pomaleji, a v roce 2024 by tak mohl činit zhruba 39 900 korun,“ upřesnil pro Deník hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Smutnější to bude ve státní sféře. Tam objem prostředků na platy klesne o dvě procenta, platy proto neporostou s výjimkou lékařů, zdravotníků či pedagogů. I přes oznámený útlum ale stát na platy svých zaměstnanců pošle v příštím roce 250 miliard korun.