Jednou z příčin je i pěstování řepky a kukuřice, ke kterému se používají takové druhy pesticidů, které do podzemních vod proniknou snáz než ty spojené s pěstováním obilnin. Uvádí to zpráva o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2016, kterou dnes schválila vláda.

Odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) loni sledovali 675 vrtů a pramenů. Zjišťovali u nich přítomnost 249 znečišťujících látek. Překročení stanovených limitů pro podzemní vody alespoň u jedné z těchto látek zjistili na 86,8 procenta zkoumaných míst. O rok dříve to bylo na 82,1 procenta a v roce 2014 na 83,8 procenta míst.

„Zvýšení nenastalo pouze u mělkých vrtů, ale mnohem výrazněji se projevilo u znečištění méně zasažených pramenů a hlubokých vrtů. Toto souhrnné vyhodnocení poukazuje na skutečnost, že rozhodně nedochází ke snižování počtu znečištěním zasažených podzemních vod v rámci sledované sítě objektů ČHMÚ," konstatuje zpráva. Hluboké vrty jsou přitom proti znečištění odolnější a případná kontaminace se v nich projevuje se zpožděním oproti mělkým vrtům.

Zpráva se nejpodrobněji zaměřuje na pesticidy. S nárůstem jejich používání v zemědělství totiž roste i riziko kontaminace podzemních vod. Jak uvádí zpráva, s jedinou výjimkou byly „prakticky všechny sledované pesticidní látky stanoveny ve všech odebraných vzorcích vod".

Ohrožení pro podzemní vody představují hlavně pesticidy k ošetřování rostlin, které se používají do biopaliv.

„Propagace tzv. obnovitelných zdrojů energie jako ekologické alternativy k tradičním zdrojům vede dlouhodobě v ČR k významné kontaminaci podzemních vod právě těmito pesticidy používanými hlavně k ošetřování "energetických" plodin, jako je řepka a kukuřice, na rozdíl od herbicidů používaných pro ošetřování obilnin, které podzemní vody nekontaminují v takovém rozsahu. Otázkou zůstává, zda takováto strategie po zvážení všech vlivů na životní prostředí, je opravdu ekologickou alternativou a je dlouhodobě udržitelná," uvádí zpráva.

Podle hydrologa z ČHMÚ Víta Kodeše se počet sledovaných látek i frekvence jejich sledování během let mírně mění, a meziroční zhoršení stavu uváděné ve zprávě je proto potřeba brát s určitou rezervou. „Alarmující je spíše to, že situace se dlouhodobě nemění k lepšímu, a že opatření, která se udělala, nezafungovala," hodnotí situaci Kodeš.

Zprávu o stavu vodního hospodářství zpracovává každoročně ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí. Mapuje nakládání s vodami, znečistění, situaci na vodních tocích, ale i třeba stav vodovodní a kanalizační sítě a vypouštění odpadních vod.