Podle chovatelů dojnic přitom české mléko propagaci skutečně potřebuje. A nejen to. Zemědělci sepsali seznam více než dvaceti požadavků, které má ministerstvo zemědělství splnit do konce září. „V případě, že nedojde k urychlenému naplňování těchto požadavků, budeme nuceni reagovat všemi dostupnými prostředky," pohrozila Agrární komora ČR.

Sedláci jsou nervózní. Od loňského října výkupní cena mléka klesla o čtvrtinu a v současné době se dostala pod hranici sedmi korun za litr. To znamená, že jeho výroba se už přestává vyplácet. Přitom loni stál litr mléka v průměru 9,37 koruny, což zemědělci považovali za velmi dobrou cenu. „Teď je to čtvrtá nejhorší cena v Evropské unii. Nižší je už jenom v Maďarsku a pobaltských státech," postěžoval si šéf komory Miroslav Toman.

Zrušení kvót a ruské embargo

Na současném stavu se podle něho podepsalo hned několik faktorů. Nejvýznamnější ale bylo zrušení mléčných kvót loni na jaře a ruské embargo. Ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna odhaduje, že výrobce a exportéry přijde zákaz vývozu do Ruska na miliardu korun. „Politici se snaží ruské embargo bagatelizovat. Vývoz ale klesl na polovinu. Měli jsme pozitivní saldo, takže ztráta trhu je bolestivá," řekl Koberna.

Viceprezident Agrární komory ČR a ředitel společnosti KLAS Nekoř Leoš Říha se obává toho, že pokud by nepřišla účinná pomoc, mohly by v Česku dále klesat stavy mléčného skotu. „Ti, kteří dojnice ještě drží, jsou už jenom srdcaři, ne sušší ekonomové. Co se ale stane, až od toho i srdcaři ustoupí?" varuje Říha. Likvidace dojnic by totiž mohla mít vážné dopady na krajinu a zemědělskou půdu, které by začala chybět organická hmota.

Podle zemědělců i potravinářů svůj díl viny na současném stavu mají i obchodní řetězce, které tlačí mlékárny k co nejnižším cenám. Hájí se tím, že se tak snaží snižovat cenu pro koncového zákazníka, která se opravdu snížila o koruny. „Je tu tlak na dvacetiprocentní snížení ceny pro výrobce. Navíc výrobky, které byly původně určeny pro ruský trh, se objevují na českém trhu v zahraničních řetězcích," nastínil další problém Koberna. Volá proto po snížení podílu zahraničních mléčných výrobků v regálech těchto řetězců.

Zemědělci chtějí proexportní subvence

Mléčná krize se ale netýká pouze České republiky. Včera o tomto problému jednal ministr Jurečka se svými kolegy z ostatních zemí Evropské unie v Bruselu. Zemědělci požadují, aby Evropská unie zvýšila intervenční ceny, které se podle Tomana neměnily osm let. Jestliže by se mléko dostalo pod hranici intervenční ceny, mohl by stát bez omezení mléko vykupovat. Sedláci navíc požadují, aby unie zavedla proexportní subvence.

Českému mléku by tak mohly pomoci náhradní trhy, které nyní hledá ministerstvo zemědělství. „Už letos zajistilo agrární diplomaty, kteří budou v Rusku, Číně, Saúdské Arábii a Srbsku prosazovat zájmy českých zemědělských podnikatelů," přiblížil mluvčí resortu Hynek Jordán.

Evropská komise nakonec včera v Bruselu představila opatření, které by mělo trh s mlékem uklidnit. Podle Jurečky není návrh špatný, ale bude potřeba větší částka. „Obálka 500 milionů eur pro tak vážnou situaci v EU je málo," napsal ministr na Twitteru.

Mléko