„Nejčastější příčiny narušení jízdního řádu nedokážeme nijak ovlivnit,“ uvedl mluvčí ČD Ondřej Kubala. „Například u dálkových spojů to byla z více než 32 procent stavební činnost nebo traťové závady. Dalších téměř 27 procent zpoždění vlaků zavinily nehody, sebevražedné pokusy, počasí, ale také zásahy policistů a lékařů přímo ve vlacích,“ doplnil Kubala.

„I když jsme při přípravě jízdního řádu plánovanou výlukovou činnost zohlednili, někdy stačí drobná nepředvídaná mimořádnost, jako je závada na provozovaných kolejích, na zabezpečovacím zařízení, na trolejovém vedení, nebo na vozidlech, mimořádná událost typu střetnutí na přejezdu, přejetí osob atd., a zpoždění už se nedá zabránit. Snahou všech zaměstnanců řídících vlakovou dopravu je v takovýchto případech zpoždění vlaků minimalizovat,“ vysvětluje Miroslav Jasenčák, ředitel Odboru řízení provozu a organizování drážní dopravy Českých drah.

Na včasnost spojů měla v červnu vliv také více než hodinová stávka železničářů z 24. června.

Na zpožďování se podepsalo také špatné počasí, nejvíce zpoždění zavinily bouře z 25. a 26. června, které na tratích napáchaly škodu srovnatelnou s vichřicemi Kiryl a Emma. „Kvůli bouřkám bylo 389 vlaků zpožděno a dalších 254 zcela odřeknuto,“ uvedl Kubala.

Roman Hájek