Ovocné sady, vinice, pole. A uprostřed toho nová sluneční elektrárna. Pilotní český projekt funguje od letošního jara ve Starém Poddvorově na Hodonínsku. Nad nově vysázeným vinohradem ční kovová konstrukce s 221 solárními panely.

Ukázku agrivoltaiky, symbiózy solární energetiky a zemědělské výroby, u cyklostezky nainstalovala naftařská společnost MND ve spolupráci s vědci z Mendelovy univerzity v Brně a Českého vysokého učení technického v Praze. „Jde o pozemek po ukončené těžební činnosti, kde zároveň demonstrujeme způsob smysluplné rekultivace a návrat k efektivnímu využití,“ uvedl za společnost Michal Sasín.

Solární panely nad novou vinicí. Ukázková agrivoltaická elektrárna společnosti MND.Solární panely nad novou vinicí. Ukázková agrivoltaická elektrárna společnosti MND.Zdroj: Se svolením MND

Dvojí využití půdy pro zemědělství a energetiku zkoušejí v zahraničí. Česko na boom solárních panelů v obhospodařovaných sadech či polích čeká:

Agrivoltaika. Dvojí využití půdy pro zemědělství a energetiku zkoušejí v zahraničí. Česko na boom solárních panelů v obhospodařovaných sadech či polích čeká.
Agrivoltaika je zemědělstvím budoucnosti. Nese ale i stín solárních baronů

Agrivoltaice v Česku zatím brání nedořešená legislativa. Jihomoravský projekt však vznikl na brownfieldu, nejedná se o zemědělskou půdu a pravidla tak neporušil.

Bariéry podle všeho již brzy prolomí a stavět elektrárny nad půdou určenou pro zemědělství povolí novela zákona o zemědělském půdním fondu, která míří do třetího čtení v Poslanecké sněmovně.

Už příští rok?

Představitelé ministerstva zemědělství ujistili, že půda pod solárními elektrárnami zůstane v zemědělském půdním fondu. Nově ji bude možné využít i jako plochu pro fotovoltaické ploty a panely. „Když se nám podaří dostat agrivoltaiku do zákona ještě letos, očekávám první vlaštovky projektů již v příštích dvou letech,” sdělil již dřív šéf resortu Marek Výborný.

Elektrárna ve Starém Poddvorově má výkon 100 kilowatt-peaků (kWp - jednotka udávající výkon solární elektrárny za určitých předem stanovených podmínek – v tomto případě, když naplno svítí slunce – pozn. red.). Panely tedy nejen vyrábí elektřinu, ale zároveň plodiny pod nimi chrání před nepříznivými vlivy počasí. Energii využívá ke svému provozu vedlejší sběrné naftové a plynové středisko MND. Ukázkový projekt v areálu doplňují informační panely vysvětlující celý princip agrovoltaiky a také včelí úly.

Podle navrhované podoby novely má agrivoltaika přinést možnosti i aktivním zemědělcům. Zatím na trvalých kulturách, jako jsou sady, vinohrady nebo chmelnice. „Je mýtus, že pod panely nic neporoste. Zemědělci z jedné zelené plochy sklidí plodiny a vyrobí elektřinu. Agrivoltaika je vhodná třeba pro ty, kteří nemají vhodné objekty, střechy pro fotovoltaiku, nebo s vyšší spotřebou, jako je například u ovocnářů a sušáren,“ vysvětlil ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Proti rozmarům počasí

Aktuálně se zemědělci a farmáři potýkají s výkyvy počasí, jako jsou katastrofální jarní mrazíky, letní sucho a kroupy. „Solární panely fungují jako jakási plachta. Mohou plodiny ochránit, částečně zastínit a zabránit spálení nebo nežádoucímu odparu a stabilizovat teplotní výkyvy. Potvrzují to zkušenosti ze zahraničí,“ tvrdí Krčmář. Dodal, že panely tam dle vhodnosti instalují v horizontální i vertikální poloze a v dostatečné vzdálenosti od sebe kvůli nezbytnému světlu.

Solární asociace by uvítala větší otevření agrivoltaiky než jen pro zmíněné trvalé kultury. V další fázi třeba na lánech s obilovinami, řepkou, na polích se zeleninou – to už s využitím vertikálních panelů. „Zaznamenali jsme o ně největší zájem, tak snad časem,“ dodal Krčmář.

Zdražování energií? Na českých kolejích soláry zatím nebudou, dopravci se obávají krádeží a vandalismu.
Na českých kolejích soláry zatím nebudou. Obavy jsou z krádeží i poškození

Prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal je ale opatrný. Byť vítá propojení fotovoltaiky se zemědělstvím v podobě kombinace hospodaření a výroby elektřiny. Podle něj má být možností pouze pro aktivní zemědělce, které definují pravidla Evropské unie. Například musí mít jeden hektar v registru půdy nebo určitý poměr příjmů ze zemědělské činnosti. „Přínos vidíme pro podniky a pěstitele v sadech, chmelnicích, vinicích. Obáváme se agrivoltaiku pustit volně na veškerou zemědělskou půdu nebo pastviny. Aby nedošlo ke spekulacím od subjektů mimo odvětví a nestal se z toho další zemědělský klondajk. Zemědělci by měli vyrobenou energii primárně spotřebovávat sami,“ řekl Deníku.

S dalšími farmáři oslovenými Deníkem se shodl, že komplikací mohou být vysoké počáteční náklady za instalaci nebo příliš vzdálená distribuční soustava od takové agrivoltaické elektrárny. „Bez dotací to u řady zemědělců nemusí ekonomicky dávat smysl,“ podotkl Doležal.