V rozhovoru pro Deník zdůrazňuje, že v konečném verdiktu nemůže hrát roli geopolitika: „Politické hledisko je zcela irelevantní. Pokud si někdo myslí, že o výsledku budou rozhodovat vazby v EU, vliv v Evropě, je to iluze. Tendr byl vypsán podle zákona o zadávání veřejných zakázek na tzv. bezpečnostní výjimku. Stát má tedy právo změnit pořadí vyhodnocení od společnosti ČEZ, ale pouze z bezpečnostních důvodů, které jsou jasně specifikované. Geopolitika mezi nimi není. Zákonný postup je kontrolován příslušnými orgány Evropské komise i zeměmi, které jsou proti jádru. Pokud by vše neproběhlo podle litery zákona, žaloba kupříkladu ze strany Rakouska, Irska nebo aktivistů z Německa by byla reálná, stejně jako pozastavení tendru.“

Vláda vyzve francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP k předložení závazných nabídek ke stavbě nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně:

Chladicí věže Jaderné elektrárny Dukovany. Postupně procházejí obnovou vnějšího a vnitřního pláště. Osm železobetonových věží slouží od zprovoznění elektrárny v roce 1985, jsou určené k odvádění nevyužitelného zbytkového tepla z výroby elektřiny.
Dostavba Dukovan: Vláda vyzve firmy z Francie a Koreje k závazným nabídkám

Jaká jsou tedy další kritéria? „Hlavně půjde o energetickou bezpečnost, která je dána podílem průmyslu v Česku nebo blízkém okolí, a to ani ne tak na výstavbě, ale na dlouhodobé údržbě a provozu. Nestavíme to na mírová desetiletí. Svět není stabilní, stačí si připomenout události posledních pěti let. A jakákoli krize, nemusí jít zrovna o válku, ale třeba o neprůchodnost přepravních tras, může ovlivnit stabilitu dodávek. Druhým kritériem je adaptační plán, který obsahuje představu, jak je dodavatel připraven vypořádat se s požadavky státní správy a samosprávy na získání stavebního povolení.“

Reálný je rok 2038

Jaderný expert Míl zároveň vylučuje, že by se blok v Dukovanech spustil v roce 2036. Když všechno půjde hladce, reálný termín je o dva roky pozdější. Podaří-li se to, bude pak elektřina pro domácnosti levnější? „Na to je celkem snadná odpověď. Dnes máme jedny z nejlevnějších jaderných elektráren na světě, ale cena elektřiny tomu neodpovídá. Dostatek zdrojů tedy neznamená, že cena elektřiny pro obyvatele bude nízká.“

Jak se Jaroslav Míl dívá na odstavení uhelných elektráren a využívání obnovitelných zdrojů? Kdo je podle něj favoritem jaderného tendru?

Dočtete se v pátečním Deníku.