Zatížení české distribuční soustavy v zimě s pohybuje na úrovni 12 300 megawattů, to je dvanáct temelínských bloků. Když by se sečetly už připojené fotovoltaické zdroje, ty, na které jsou už podepsány smlouvy, a ty, na něž někdo podepsal žádost, představovaly by výkon 30 tisíc megawattů. Tedy je dvojnásobek toho, na co je připravena distribuční síť.

V dopravě navíc přibývá elektromobilů a staví se více dobíjecích stanic. „Evropská komise očekává, že se počet elektromobilů, který dnes činí osm milionů, zvýší na 30 milionů. Každých 60 kilometrů by měla být dobíjecí stanice. Společnost ČEZ spočítala, že dodatečná potřeba energie v České republice by byla ve výši až 1 terawatthodiny, jde tedy o více než desetiprocentní navýšení současné spotřeby,“ uvedl předseda Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností Marian Rusko.

Znamená to jediné. Správci sítí budou muset výrazně investovat do trafostanic, rozvoden a do toho, aby distribuční síť byla chytřejší. Energetici totiž musí v reálném čase vědět, co se v ní děje, a podle toho reagovat.

Desítky miliard navíc

„V posledních třinácti letech jsme do přenosové soustavy investovali 29 miliard korun ročně. Očekávám, že do roku 2035 se tyto investice budou muset navýšit na 40 miliard korun ročně. Tedy o 38 procent. To znamená, že do roku 2035 zainvestujeme až 132 miliard korun navíc,“ doplnil Rusko.

Není to ovšem problém jen České republiky, ale celé Evropské unie. Zjistilo se totiž, že čtyřicet procent sítí v Unii je starších než čtyřicet let. Čeští správci se chtějí vyhnout situaci, která nedávno nastala například v německém Oranienburgu nedaleko Berlína. Místní síť byla už natolik zatížená, že radnice odmítla připojit nové obyvatele.

Vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů ministerstva průmyslu René Neděla k tomu podotknul, že česká distribuční soustava je v lepší kondici než německá. Souhlasí ovšem s tím, že současnou kapacitu je potřeba rozšířit.

Podle expertizy společnosti Deloitte bude nutné do roku 2035 investovat do těchto sítí 540 miliard korun. „Aby to bylo srovnatelné se současnými ekonomickými daty, tak jsme to přepočítali na 476 miliard korun. 51 procent vychází na pracovní činnosti, 46 na fyzickou infrastrukturu a tři procenta na digitální infrastrukturu. Navýšení proti současným investicím je zhruba deset miliard korun ročně,“ upřesnil hlavní ekonom společnosti David Marek.

Elektřina zdraží

Takové peníze ale bude muset někdo zaplatit. „Jediná šance je hledat jiné zdroje, aby je nemuseli hradit zákazníci, což se nám zatím daří,“ sdělil Neděla. A jako příklad uvedl třeba evropské fondy. Další možností je připojit k distribuční soustavě více zákazníků, kteří by se na placení účtů podíleli.

Neděla však zároveň připustil, že transformace energetických sítí se spotřebitelů dotkne. „Určitě se bude muset přejít k větší fixní platbě. 70 až 80 procent jsou náklady fixního charakteru. To jsou ty dráty. Je zřejmé, že bude muset dojít ke změně - větší podíl nebude za odebrané množství, ale bude spojen s odběrným místem. Je potřeba to nastavit tak, aby zákazník zaplatil jen to nezbytně nutné,“ vysvětlil.

Experti se přitom shodují, že investice do moderní distribuční sítě jsou nutné. Hlavní ekonom Deloitte Marek poukázal na to, že i když energetická efektivita roste, spotřeba bude stoupat. „Potřebujeme připojit více tepelných čerpadel, více nabíjecích stanic pro elektromobily, více zdrojů energie. Kromě fotovoltaiky se počítá s výrazným nárůstem větrných elektráren. Zejména je potřeba zajistit stabilitu a spolehlivost dodávek elektrické energie,“ konstatoval.

Nová pracovní místa

Vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Petr Holub předpokládá, že do roku 2050 se spotřeba elektřiny zvedne o padesát procent.

Analýza společnosti Deloitte pak počítá s tím, že také přinese přes 20 tisíc nových pracovních míst. Veřejné příjmy by se měly zvýšit o 120 miliard korun, příjmy domácností by se měly zvýšit o 131 miliard korun kvůli zvýšené ekonomické aktivitě a dopad na HDP by měl představovat 0,3 až 0,4 procenta.

„Tato investice je pro ekonomiku nezbytná , a není jediná. Jestliže do energetiky bude nutné investovat tři až čtyři biliony korun, musí tomu adekvátně odpovídat i investice v přenosové soustavě. Jsou to výzvy, které Česko musí zvládnout. Ekonomiky pro 21. století bez takové investice nedosáhneme,“ dodal Marek.

Elektrická budoucnost

  • Spotřeba elektrické energie v ČR do roku 2040 vzroste o 30 až 76 procent.
  • Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů se do roku 2030 zvýší o jednotky gigawattů.
  • Zdvojnásobí a ztrojnásobí se spotřeba tepelných čerpadel na 5 až 6 TWh ročně.
  • V roce 2030 bude v Česku podle odhadů jezdit 217 tisíc čistě elektrických osobních aut, které ročně spotřebují asi 0,5 Twh.