Druhý dech větrných elektráren. Ty občanské nabídnou lidem podíl ze zisku

Seriál Deníku: Komunitní energetikaZdroj: DeníkU nás jsme na větrné hůrce, říká mladý starosta Rozstání u Vyškova Petr Kraus při cestě k větrné elektrárně, kterých je celkem v Česku nainstalovaných více než dvě stě. Stometrový stožár s rotorem a lištami mezi poli je místní dominantou. Je vidět na kilometry daleko.

Vesnice leží v srdci Drahanské vrchoviny, na hranicích Olomouckého kraje a jižní Moravy, nedaleko propasti Macocha. Podle takzvané větrné mapy se nachází v jedné z největrnějších oblastí České republiky. „Vítr, často čerstvý, tady fouká snad 360 dní v roce. Elektrárna stojí na dobrém místě, málokdy nevyrábí,“ míní starosta Kraus.

Větrníky u Struhařova lidé nechtějí. Zatím ale vyhráli jen úvodní bitvu

Malá obec Rozstání se zhruba šesti sty obyvateli byla vůbec první, kde vyrostla první občanská větrná elektrárna v Česku. Investor ještě před stavbou v roce 2011 nabídl lidem z vesnice a okolí přednostní akcie společnosti. „Momentálně vlastní akcie více než tři stovky obyvatel,“ popisuje Radim Man ze společnosti Eldaco skupiny Portiva.

Licenci má elektrárna do roku 2036. „Akcionářům jsou každoročně vypláceny dividendy. Návratnost investice pro investory z řad občanů byla zhruba pět let,“ tvrdí Man. Druhá občanská elektrárna vyrostla v obci Vítězná na Trutnovsku.

První občanská větrná elektrárna stojí v moravské obci Rozstání, srdci Drahanské vrchoviny. Trh s větrníky, jako obnovitelným zdrojem, se v Česku může znovu rozhýbat. Podílet se na tom mohou i běžní lidé.Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák

Vyjde na stamiliony

Podle Mana poté ale téměř na deset let trh s větrnými kolosy v Česku až na výjimky zamrzl. „Nyní se obnovuje. Chceme jít cestou občanských elektráren. S tím, že určitý podíl nabídneme veřejnosti, v první fázi dané obci a okolním, dále lidem zapojeným do založeného občanského sdružení. Je možná i spolupráce s nadacemi,“ naznačuje.

Projekt není levnou záležitostí, podle Mana nový obnovitelný zdroj energie stojí okolo dvou set milionů korun. Přesto na tanec s větrem sází i další společnosti. Letos v kopcích u Žipotína na Svitavsku vyrostla zhruba během dvou týdnů dokonce nová největší větrná elektrárna v zemi. Nahradila turbínu, která tam stála od roku 2006.

Jak funguje větrná elektrárna ukazuje v pořadu Vědecké kladivo youtuber Martin Rota:

Podle starosty Rozstání Krause se lidé začali více zajímat o energetiku a možnostech úspor po pádu firmy Bohemia Energy před dvěma lety. „Ceny elektřiny u nás dřív nikdo moc neřešil. Teď je to pro řadu lidí téma číslo jedna. Aktuálně mezi lidmi vnímám solární boom. Nově se zajímají také o výhody plynoucí z elektrárny nebo možnosti komunitní energetiky. Zda a jak budou moci sdílet přebytky energie třeba se sousedem,“ říká.

Až pro tři tisíce lidí

Podle větrné mapy Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR patří kromě Drahanské vrchoviny a jižní Moravy mezi nejvhodnější regiony pro výstavbu větrníků Vysočina a Moravskoslezský kraj. Dále i Ústecký a Karlovarský kraj, kde ale podle Mana zároveň narážejí na zákaz stavět větrníky v chráněných a evropsky významných lokalitách.

Vrtule za okny? Lidé v Jarošově bojují proti větrným elektrárnám, píší petici

Elektrárna v Rozstání o výkonu 1,8 megawattu patří k nejvýkonnějším v Česku. Ještě lépe je na tom jen osm kilometrů vzdálená drahanská větrná elektrárna. „Každá z těchto dvoumegawattových větrných elektráren pokryje spotřebu až tří tisíc obyvatel,“ uvádí Man s tím, že v současné době se v České republice uvažuje nad zařízeními o výkonu 4 až 4,5 megawattu.

Plusy a minusy

Tato elektrárna se spouští při síle větru tři metry za sekundu, výrobního maxima dosahuje při více než deseti, zastavuje se na dvojnásobku, což už je bouřlivý vítr. Mění kinetickou energii větru na elektřinu, která z gondoly míří do rozvoden a přes dodavatele k zákazníkům.

A výhody větrníků? „Jsou bezemisní, s minimální údržbou, zabírají o dost méně plochy než fotovoltaické elektrárny,“ vyjmenovává Man.

Kritikům vadí převážně možný hluk či dopady na zvířata a krajinný ráz. „Větrné elektrárny s větším výkonem bývají pro stejnou výrobu energie méně hlučné než ty s menším. Mají delší rozsah lopatek a točí se pomaleji,“ podotýká Man. U nových elektráren se uvádí kolem sta decibelů, nestaví se však blízko obytných sídel. Nesouhlasí ani s argumentem o plašení zvěře. „Má to minimální vliv,“ tvrdí.

Velký výkon. Na Znojemsku má vyrůst přes dvacet větrných elektráren. Víme kde

Jak Deník v obci zjistil, šustění lišt místní registrují jen ojediněle, třeba když jsou na zahradě a silnější vítr vane směrem ke vsi. „S elektrárnou ani hlukem nemám problém. Co si pamatuju, nějaké námitky zazněly ještě před výstavbou ze sousedního Kulířova,“ vypráví místní rodák, důchodce Jaroslav.

Ti si tehdy stěžovali, že monstrum hyzdí krajinný ráz. „Nechtěli jsme se dívat na větrnou elektrárnu. Investora jsme kvůli tomu v našem katastru odmítli. Bohužel jej vyslyšeli v sousedním Rozstání,“ uvedli v té době Deníku.