Komu se vyplatí vytápět domácnost dřevem?
Řekl bych, že každému. O vytápění dřevem lze totiž hovořit jak u malého krbu, který je v rodinném domku jenom doplňkovým topidlem, tak i u centrálního kotle na dřevo nebo dřevní pelety i u větší kotelny, která je výtopnou bytovky nebo i celé vesnice. A dřevo vždycky bylo, je a bude nejlevnějším palivem.

Jak dobře si to ale lidé uvědomují?
Vědí o tom, což se ukázalo minulý rok na podzim, když se mluvilo o takzvané energetické krizi. Spousta lidí má doma více než jeden druh vytápění, takže jde snadno spočítat, čím se v domácnosti topí. Kupříkladu vedle plynového kotle má mnoho domácností také kotel na dřevo a poptávka po tomto palivu tehdy byla enormní. Dá se říci, že ho jako hlavní způsob vytápění v topné sezoně využívají minimálně dva miliony lidí.

Dá se kotel na dřevo kombinovat se všemi ostatními druhy vytápění a využít jej, když je zrovna potřeba?
Podle mě se skutečně dá kombinovat se vším. Kdo potřebuje více šetřit a nevadí mu každodenní práce s palivem, může topit kusovým dřevem. To lze dobře skloubit například se solárním systémem. Pokud jde o modernější domácnost, která potřebuje nějakou míru automatizace a komfortu, využívá zase dřevní pelety. Ty už jsem viděl kombinovat jak se solárním systémem, tak s tepelným čerpadlem i fotovoltaikou.

Co se zájmem o vytápění dřevem dělají různé dotace?
Kotle na dřevo nebo dřevní pelety podporují jak kotlíkové dotace, tak Nová zelená úsporám, což celý trh výrazně formuje. Jsou tedy nejvíce prodávaný druh vytápění a až 90 procent jejich instalací podporují dotační programy.

Takže si tyto dotace chválíte?
Jsme spokojeni jen částečně. Tepelná čerpadla totiž mají v některých programech možnost vyšší dotace. Hlavně ale nejsme spokojeni s tím, že nová dotace na výměnu starých plynových kotlů zahrnuje pouze výměnu za tepelné čerpadlo a nikoliv za nějakou formu vytápění dřevem.

Jak se na vývoji trhu v minulých letech projevily otřesy způsobené kůrovcem, koronavirovými zákazy i energetickou krizí způsobenou ruskou válkou na Ukrajině?
Všechny tyto krizové scénáře sice trh skutečně vychýlily, poté se ale zase vrátil do původního stavu. Řekl bych, že jak dostupností dřeva, tak i cenově jsme opět tam, kde jsme byli před válkou na Ukrajině. Cena je oproti té době o dvacet procent vyšší, to je ale dáno vlivem inflace, která se ovšem promítla do všech cen. A pořád zbytečně vyvážíme spoustu paliva do zahraničí, hlavně na západ.

Kolik procent tuzemského dřeva končí na zahraničních trzích?
U zpracované kulatiny je to plných 50 procent dřeva, které se bez přidané hodnoty vyváží hlavně do Rakouska. Přitom všechny odřezky a zbytky by mohly znamenat hodnotné palivo, jež ale mizí v zahraničí. A co se týče výroby dřevních briket nebo pelet, pořád platí, že dvě třetiny toho, co tady vyrobíme, se vyváží do Rakouska, Itálie nebo Německa, a tady spotřebováváme jenom třetinu vlastní výroby. Takže dřeva tu je, bylo a bude pořád spousta, ať už bude nebo nebude kůrovec.

close Vladimír Stupavský info Zdroj: Deník/Jiří Janda zoom_in Vladimír Stupavský_

Nyní si stěžujete na zvýšení DPH u dřeva. Zvyšuje se ale i u dalších druhů zboží. Proč je to právě u dřeva špatně?
Nás zlobí, že o tom s námi vláda nekomunikovala, i když jsme jí psali své argumenty a vyčíslili jsme dopad na státní rozpočet. Nelíbí se nám hlavně to, že ve městech zůstane dálkové teplo, které je hlavním zdrojem jejich vytápění, i nadále v nižší sazbě. Zato na vesnicích je hlavním zdrojem vytápění dřevo, a to chce vláda dát do vyšší sazby daně. Oboje to ale jsou položky, které by měly podle všech ekonomů, se kterými jsem se o tom bavil, být na stejné hladině DPH. Jinak je podle nich daňový systém nespravedlivý.

Co to prakticky bude znamenat pro běžnou domácnost v rodinném domě topící dřevem?
Velmi přibližně lze říci, že například čtyřčlenná domácnost v rodinném domě za dřevo na topení pro zimní sezonu zaplatí okolo 25 tisíc korun, u dřevních pelet asi 35 tisíc. Zvýšením DPH se to v jednom rodinném domu prodraží asi o tři tisíce.

Znamená to tedy, že podle vás vláda znevýhodňuje lidi žijící na venkově?
Ano. Buď má říci, že je Česká republika v průšvihu, že potřebujeme daleko víc vybrat a zdražit všechno, tedy nedělat výjimky, nebo obojí nechat na stejné hladině. Když ale říká, že dálkové teplo patří mezi základní potřeby, tak dřevo, což je sociální palivo pro nízkopříjmové vrstvy na vesnici, by určitě taky měla nechat v nízké sazbě DPH.

Vy se ale o své produkty ani za této situace bát nemusíte…
Paradoxně mi už volali němečtí nákupčí paliva a dělali si ze mě legraci, že už se na naši DPH 21 procent těší. V Německu je tato daň pouze sedmiprocentní, protože si stát uvědomuje, že dřevo je sociální palivo a že je lidem, kteří jím topí, potřeba pomoci i výší daně. Takže se Němcům vyplatí koupit pelety od českého výrobce a převézt je do Německa. Protože to bude přeshraniční obchod v rámci Evropské unie, český stát z toho nic nedostane. Ale poté to s německou sazbou DPH ve výši sedmi procent prodají zpátky českému odběrateli. Na transakci vydělají všichni kromě českého státu.

Šetříme za energie Šetříme za energieNová topná sezona je tu. Jak ušetřit? Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých druhů topení? Kde získat peníze na nové topidlo? Deník.cz opět přináší seriál Šetříme za energie.