V roce 1985 se v malé chorvatské vesničce nedaleko Zadaru narodil malý šikovný chlapec Luka. Vyrůstal v horách se svou rodinou, zálibu našel v pastevectví a užíval si pohodové mládí. Zkrátka idea bezproblémového života.

To vše skončilo v prosinci roku 1991, kdy v zemi vypukl jugoslávský válečný konflikt. Srbští vojáci tehdy popravili Modričova dědu a následně jejich rodině vypálili střechu nad hlavou. Ze dne na den bez všeho. Jak z trápení ven? Jediným východiskem byl rychlý útěk.

A také se tak stalo. Nový domov našla početná rodina v uprchlickém hotelu v Zadaru, kde malý Modrič začal udivovat zejména svým uměním s balónem. A právě na místním parkovišti trávil většinu času.

„Válka mě udělala silnějším. Byly to těžké časy, zejména po finanční stránce jsme na tom byli hodně špatně,“ zavzpomínal nejlepší fotbalista roku 2018.

Jeho talentu si všimli v místním klubu NK Zadar, a tak Luka v jedenácti letech začal namísto parkoviště pobíhat také na trávníku.

Válka pomalu ustupovala, ale stav vysokého napětí v regionu zůstával. „Několikrát se stalo, že jsme šli na trénink a najednou začaly z nebe padat bomby, takže jsme místo tréninku utíkali do krytu,“ prozradil Modričův kamarád Buljat.

Jízda přes Bosnu

Podobné zážitky spoustu lidí psychicky zničily, chorvatského Mozarta naopak zocelily. O pět let později si jej vyhlédlo Dinamo Záhřeb, gigant tamní fotbalové školy. Byl poslán na hostování do Bosny a Hercegoviny, což později sám označil za opravdu nevšední zážitek.

Luka ale vyrostl. Zejména tedy po fotbalové stránce. V Záhřebu podepsal desetiletou smlouvu a byl miláčkem příznivců. Za čtyři roky stihl hned třikrát vyhrát ligu a získat několik individuálních ocenění. Zájem evropských gigantů sílil.

Zdroj: Youtube

Nabobtnal v roce 2008, kdy o jeho služby vehementně žádal londýnský Tottenham. A dostal jej na zlatém podnose. Nákup to byl opravdu znamenitý.

„Byl tak dobrý, že ho trenéři mohli postavit kamkoli a on tam zahrál skvěle,“ vzpomíná jeho někdejší parťák Tom Huddlestone.

Trénuje jako blázen. Nikdy si nestěžuje. Na kluka vyrůstajícího v okolí bomb a náletů ideální definice. A kariéra nabrala další obrátky. Přestup do Realu Madrid mu kromě slávy přinesl konečně také poháry. Dva mistrovské tituly a k tomu čtyři triumfy v Lize mistrů jsou poměrně slušným doplňkem do vitríny úspěchů.

A rovněž v reprezentaci zaujal roli lídra. Na hřišti i mimo něj. Jako kapitán dovedl před třemi lety Chorvatsko k historickému stříbru na mistrovství světa, které mu navíc vyneslo památný Zlatý míč.

Pro svou zemi je velkým hrdinou a jeho příběh inspiruje stovky mladých Chorvatů snících o podobné kariéře. Český tým již vyzval na turnaji před pěti lety, v pátek si to oba celky rozdají znovu.