Unijní státy program povinného přerozdělování zavedly v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Uvedená trojice zemí se však nechtěla k tomuto mechanismu připojit mimo jiné s argumentem, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti je výlučně v jejich kompetenci.
Babiš uvedl, že čeští občané při vstupu do EU nikdy nesouhlasili s tím, že unie bude rozhodovat, kdo bude v Česku žít a pracovat. "Azylová politika je věcí každého členského státu a přerozdělování uprchlíků, kteří vstoupili do EU nelegálně, rozhodně nepatří mezi naše povinnosti," konstatoval český premiér. Mluvčí polské vlády Piotr Mueller řekl, že jejím nejdůležitějším cílem je zajistit bezpečnost občanů Polska a ochránit je před nekontrolovanou migrací.

Podle advokátky Eleanor Sharpstonové však systém umožňoval odmítnout uprchlíky, kteří by byli vyhodnoceni jako bezpečnostní riziko. "Tři žalované členské státy tudíž mohly bez problémů zajistit ochranu bezpečnosti a blahobytu svých občanů" odmítnutím konkrétních žadatelů o azyl, uvedla Sharpstonová v tiskovém prohlášení soudu.
Slovensko se žalobě vyhnulo
EK zažalovala trojici států předloni v prosinci s cílem domoci se dodržování unijního práva. Jejich zástupci ale tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť nemůže zajistit nápravu. Připomínají, že program nefungoval a že v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady. Přerozděleno bylo asi 29.000 lidí z původně zamýšlených 160.000 a své kvóty splnilo pět unijních států z 28.
"Rozhodnutí o přerozdělování zcela nesplnila většina členských zemí," řekl také Mueller s tím, že Evropská komise se na Soudní dvůr EU obrátila jen v případě Polska, Česka a Maďarska. "Vzbuzuje to pochybnosti ohledně rovného zacházení se všemi členskými státy ze strany Evropské komise," tvrdí mluvčí vlády národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost. Brusel kritizuje Varšavu nejen kvůli odporu podílet se na uprchlických kvótách, ale třeba i kvůli reformě justice, která podle něho podrývá zásady právního státu.
Program kvót původně odmítal také čtvrtý stát takzvané visegrádské skupiny - Slovensko. To se však žalobě vyhnulo díky tomu, že nakonec přijalo nevelkou skupinu uprchlíků.
Praha podle Babiše využije všechny možnosti obrany a záležitost bude koordinovat s představiteli Polska a Maďarska. "Nejsme v tom sami," uvedl.
Polsko: díky postoji V4 změnila EU migrační politiku
Díky tvrdému přístupu Polska, Česka a Maďarska ohledně uprchlických kvót Evropská unie změnila svoji migrační politiku a upustila od povinného přerozdělování uprchlíků. Dnes to řekl mluvčí polské vlády Piotr Mueller v reakci na stanovisko generální advokátky Soudního dvora Evropské unie, podle které trojice středoevropských zemí nesplnila povinnosti plynoucí z unijních právních předpisů, když se odmítla zapojit do systému uprchlických kvót. Náměstek maďarského ministra spravedlnosti dal najevo, že Budapešť odmítavý postoj ke kvótám migrantů měnit nehodlá.

Vláda ve Varšavě tvrdí, že odmítnout povinné rozmisťování migrantů mohla na základě smlouvy o fungování Evropské unie, podle které mohou jednotlivé členské země samy rozhodovat v otázkách ochrany vnitřní bezpečnosti a udržení veřejného pořádku. "Rozhodnutí o přerozdělování zcela nesplnila většina členských zemí," řekl také Mueller s tím, že Evropská komise se na Soudní dvůr EU ale obrátila jen v případě Polska, Česka a Maďarska.
"Vzbuzuje to pochybnosti ohledně rovného zacházení se všemi členskými státy ze strany Evropské komise," tvrdí mluvčí vlády národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost. Brusel Varšavu kritizuje nejen kvůli odporu podílet se na uprchlických kvótách, ale třeba i kvůli reformě justice, která podle něho podrývá zásady právního státu.
Mueller dodal, že nejdůležitějším cílem polského kabinetu je zajistit bezpečnost občanů Polska a ochránit je před nekontrolovanou migrací. "Díky tvrdému stanovisku Polska a visegrádské skupiny Evropská unie změnila přístup k migrační politice a upustila od povinného přerozdělování uprchlíků," prohlásil Mueller.
Náměstek maďarského ministerstva spravedlnosti Pál Völner v reakci na stanovisko generální advokátky Soudního dvora EU podle agentury MTI uvedl, že odcházející Evropská komise se dál snaží prosadit přesun migrantů do Maďarska. Vláda v Budapešti prý ale trvá na tom, že Maďarsko nechce ani trvalé, ani jednorázové povinné kvóty pro příjem migrantů.

Völner mimo jiné vyslovil výhrady k zákonnosti způsobu, jímž byly kvóty v roce 2015 schváleny přes nesouhlas několika států. EK podle něj také předvedla dvojí standardy, když žalovala jen tři členské státy, ačkoli kvóty nesplnily ani další země.
Podle maďarské vlády lhůta pro realizaci rozhodnutí o kvótách už vypršela a jeho splnění už nelze vynucovat se zpětným účinkem, řekl rovněž Völner. Konečné rozhodnutí Soudního dvora EU se očekává v první polovině příštího roku a "maďarská vláda bude pokračovat ve svém boji za prosazení vůle Maďarů", dodal náměstek ministra spravedlnosti.
Unijní státy program povinného přerozdělování zavedly v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. V Polsku se před čtyřmi lety otázka přístupu k migrantům stala jedním z hlavních témat kampaně před volbami do parlamentu.