Sedmačtyřicetiletá Lexmannová a KDH se obrátili na ústavní soud, ale nakonec jim nezbylo nic jiného, než čekat na brexit. Přitom Lexmann, která pracuje jako ředitelka Evropské kanceláře Mezinárodního republikánského institutu v Bruselu, se z titulu své funkce pokoušela brexitu zabránit. „Snažili jsme se všemožně podpořit, aby Británie zůstala v EU. Pro mě je dost paradoxní, že mám teď já čekat na brexit,“ uvedla pro Postoj.sk.

Brexit. Budova britského parlamentu. Ilustrační snímek
Evropská unie by se bez angličtiny domlouvala španělsky

Podobných „čekatelů“ jsou po Evropské unii téměř tři desítky. Britští europoslanci, kteří byli loni zvoleni, si na lednovém zasedání už zabalili své věci a ke dni brexitu, tedy 1. 2. 2020, v Evropském parlamentu končí. Protože v Evropské unii, a Evropském parlamentu zvlášť nemůže být nic jednoduchého, tak na uprázdněných 73 míst po Britech nastoupí „jen“ 27 nových euroslanců ze 14 zemí – nejvíce, po pěti, z Francie a Španělska. Na Česko (ani například na Německo) žádné nové místo nevyzbylo. Na Slovensko právě jen ono jedno, na které přijde Lexmann.

Poměr sil v europarlamentu se těmito šachy částečně změní. Posílí Evropská lidová strana (EPP), výrazně oslabí protievropští extremisté, jejichž základ tvořila strana Brexit Nigela Farage. To posiluje pozici Evropské komise, která se bude moci v europarlamentu spolehnout na silnější podporu než před brexitem.

Britský premiér Boris Johnson na schůzi parlamentu 8. ledna 2020
Johnson chce s EU dohodu v kanadském stylu. Přechodné období neprodlouží

Váš „pan Evropa“ Luboš Palata (*1967)

Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.

Od 1. února také přichází brexitem Británie o veškerá hlasovací práva v EU. Premiér Boris Johnson přestává jezdit na summity Evropské rady. Síla všech států, včetně Česka, při většinovém hlasování pak automaticky stoupá.

Nejvíce se to ale samozřejmě týká dvou evropských „supervelmocí“ – Francie a Německa. Do velké „trojky“ přibyla místo Británie nově politicky nepříliš stabilní a hospodářsky kulhající Itálie. Posílila i pozice Španělska a Polska.

Britský premiér Boris Johnson
Rychlé hlasování. Britové si dali pod stromek schválení brexitu

Z hlediska normálního života lidí na obou stranách Lamanšského průlivu se ale prvním únorem nic nemění. V tom je kouzlo „řízeného brexitu“, smlouvu o něm Británie i EU ratifikovaly v lednu. Tato smlouva mimo jiné stanoví, že po přechodné období, jež podle dosavadních dohod vyprší na konci roku 2020, zůstává vše jak na unijní, tak na britské straně tak, jak bylo. S onou jedinou výjimkou, že Británie nemá žádná hlasovací a rozhodovací práva v rámci EU.

Dál i na občanku

Bát se tedy nemusíte ani při cestování do Velké Británie. Nepotřebujete ani cestovní pas. „Cestovat do UK na platný občanský průkaz bude možné i v průběhu roku 2020. Z dlouhodobého hlediska však bude jistější vyřídit si již nyní cestovní pas,“ uvádějí stránky českého velvyslanectví v Londýně.

Boris Johnson
Británie míří k odchodu z EU. Poslanci schválili prováděcí zákon k dohodě

Nic se také nemění, pokud chcete ve Velké Británii studovat a pracovat. „Během přechodného období, tj. do 31. 12. 2020, budou moci občané EU a jejich rodinní příslušníci do UK přijet, žít zde, pracovat či studovat jako doposud,“ informuje ambasáda.

Otázkou je, zda a jaké dohody se podaří mezi EU a Británií uzavřít do konce roku, nebo zda se přechodné období, podobně jako předtím termín brexitu, koncem roku dále prodlouží.

Co se v seriál o brexitu dozvíte:

  • 23. 1. V Unii dál anglicky?
  • 24. 1. Co bude s Čechy?
  • 25. 1. Studium v Británii?
  • 27. 1. Odtrhne se Skotsko?
  • 28. 1. Velké stěhování bank?
  • 29. 1. Britové bez škodovek?
  • 30. 1. Co britská armáda?
  • 31. 1. Rozhovor s Sikorským
  • 1. 2. Brexit tryzna? Oslava?

Co vás zajímá na Evropské unii?
Stojím o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Například čím vás EU zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou? Měli by mladí Češi mít možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz