Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, by největšími příjemci pomoci měly být nejzasaženější jihoevropské země Itálie a Španělsko, pro které komise předpokládá více než třetinu celého balíku.  

EK si chce celou částku bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích. Pro Česko z ní má být vyhrazeno 19,2 miliardy eur. Přímé platby v rámci unijních fondů dosáhnou výše 8,6 miliardy. Tento podíl by měl Praze připadnout mimo jiné zvýšením příspěvku ve fondech kohezní politiky či rozvoje venkova.

Premiér Andrej Babiš
Rozpočtový návrh EK? Příliš velké zadlužení, reagoval Babiš

Vzroste i objem peněz vyhrazených ve fondu pro uhelné regiony. Zbylých 10,6 miliardy mají být výhodně úročené půjčky.

Itálie a Španělsko, jejichž ekonomiky zasáhne podle odhadů EK koronavirový výpadek nejvýrazněji, mají dohromady získat 313 miliard eur - Řím 173 a Madrid 140. Třetím největším příjemcem se má stát Polsko s 63 miliardami. Pro další visegrádské země se počítá s výrazně nižšími částkami: pro Maďarsko 15 miliard a pro Slovensko 13. Nejsilnější evropské ekonomiky Německo a Francie, jejichž vlády poskytly záchrannému plánu EK zásadní podporu, si mají rozdělit necelých 70 miliard: Paříž má dostat 39 miliard, Berlín o deset méně.

Kritérii k rozdělování přímých grantů jsou podle komise mimo jiné hrubý domácí produkt na obyvatele či nezaměstnanost. "Systém (přidělování) bude zvláště příznivý pro státy nejzasaženější krizí, především pro ty s nízkou úrovní příjmů na obyvatele a vysokou nezaměstnaností," uvedla komise v podrobnostech k plánu.

Místopředseda EK Valdis Dombrovskis dnes zdůraznil, že převážná část 750miliardového balíku bude vázána na investiční priority komise. Měly by tedy mířit do klimaticky udržitelných či digitálních projektů, do zmírňování sociálních rozdílů ve společnosti a dalších oblastí doporučených komisí. Členské země by měly připravit vlastní investiční a reformní plány zahrnující období do roku 2024, které by měly být v souladu s doporučeními EK v rámci takzvaného evropského semestru.

"Plán pomůže Evropě vzpamatovat se ze současného šoku, ale zároveň se odrazit kupředu tím, že zrychlí svůj přechod k zelené a digitální ekonomice," řekl dnes novinářům Dombrovskis.

Aby mohly členské země peníze skutečně využít, musí návrh jednomyslně schválit jejich lídři. Část politiků včetně českého premiéra Andreje Babiše se přitom ke společnému zadlužování staví kriticky. Diplomaté proto očekávají tvrdá a dlouhá jednání.

Babiš s klíčem nesouhlasí 

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s klíčem, který navrhla Evropská komise pro rozdělení peněz určených na obnovu ekonomik po koronavirové krizi. Sdělil to dnes ČTK. Zásadně odmítá například to, aby ve vzorci hrála velkou roli nezaměstnanost. Unijní státy, kterým se daří držet i v krizi nízkou nezaměstnanost, by za to neměly být sankcionovány, uvedl předseda vlády. ČR by měla z mimořádného balíku 750 miliard eur dostat téměř 20 miliard eur (skoro 550 miliard korun).

Babiš dodal, že cílem obnovy by také nemělo být nalít peníze do států, jejichž veřejné finance mají dlouhodobě velké problémy, které koronavirus ještě zesílil. "Měla by především zajistit, že se jejich situace do budoucna zlepší. Ekonomiky států se zdravými financemi krizí rovněž utrpí a malé proexportní ekonomiky jako ČR obzvlášť. Je potřeba ekonomický růst a konkurenceschopnost podpořit v celé EU," uvedl Babiš pro ČTK. K tomu by podle něj pomohl důraz na investice a doplnění chybějící infrastruktury.

Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, by největšími příjemci pomoci měly být nejvíc zasažené země Itálie a Španělsko, pro které komise předpokládá víc než třetinu balíku. EK si chce celou částku bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích. Pro ČR z ní má být vyhrazeno 19,2 miliardy eur. Přímé platby v rámci unijních fondů dosáhnou výše 8,6 miliardy. Zbylých 10,6 miliardy mají být výhodně úročené půjčky.

Babiš s klíčem nesouhlasí. "Zásadně odmítám, aby ve vzorci měla silnou roli nezaměstnanost, protože státy, kterým se daří držet nezaměstnanost nízko i v obtížných časech, nesmí být sankcionovány," uvedl. Domnívá se také, že by vzorec měl místo hrubého domácího produktu pracovat s hrubým národním důchodem. "Je mnohem spravedlivější měřit prosperitu státu bez dividend, které odtekly do zahraničí," vysvětlil.

Ursula von der Leyenová
Astronomická suma. Brusel navrhuje fond obnovy 20 bilionů korun

Novinářům premiér později řekl, že země s vysokým dluhem ho měly již před koronavirovou krizí. "My mohli mít také větší zadluženost, kdybychom se chovali nezodpovědně. Naši důchodci mohli mít podstatně větší důchody jako v některých zadlužených státech," uvedl. S virem podle něj nemají dluhy nic společného. "Jak k tomu přijdou naši lidé, že budou ručit za země, které jsou zadlužené a jsou tam důchody dvakrát třikrát vyšší, to není ta solidarita," konstatoval.

Podle Babiše není důvod, aby unijní rozpočet zahrnoval půjčky. Také vzorec zvýhodňující státy s vyšší nezaměstnaností je podle Babiše absolutně nevýhodný a Česko nemá, proč by s ním mělo souhlasit. Státy platící eurem by se podle něj měly domluvit na financování v rámci eurozóny. "Proč bychom měli ručit za půjčky cizím zemím, to není možné," dodal Babiš.

Unijní plán obecně označil ve středu Babiš za příliš velké zadlužení. Zdůraznil, že bude žádat dosavadní vzorec rozdělování evropského rozpočtu, aby se nesnížil podíl peněz směřujících do slabších ekonomik mladších členských zemí. "Pokud se skutečně všichni domluvíme a doplníme ty peníze do rozpočtu, tak ať se rozdělují, jak se rozdělovaly předtím. Ne že se všichni zadlužíme a my to máme garantovat. Nemyslím si, že půjčky patří do rozpočtů," uvedl.

O záležitosti chce mluvit příští středu se slovenským premiérem Igorem Matovičem, který dorazí do Prahy, ale také 11. června na setkání států V4 v Brně.