Michel dopoledne na společném jednání s představiteli 27 členských států předložil návrh, který v rámci balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) 50 miliard eur z původních 500 vyhrazených na granty přesunul do kolonky půjček. Ta se tím zvětšila na 300 miliard. Podle neoficiálních vyjádření diplomatů tuto úpravu přivítalo Nizozemsko, které je spolu s Rakouskem, Švédskem, Dánskem a Finskem ve skupině zemí žádajících celkové snížení objemu fondu. Tyto státy se obávají velkého společného zadlužení, neboť Evropská komise si chce celý balík peněz půjčit na finančních trzích; úvěry by podle nich na rozdíl od grantů společný dluh nezvýšily.

Za krok vpřed Michelův návrh podle agentury Reuters označil i rakouský kancléř Sebastian Kurz. "Věci se hýbou správným směrem," prohlásil.

Itálie, která spolu se Španělskem jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 má být největším příjemcem peněz z fondu, sice podle diplomatů úpravu kritizovala, patrně to však pro ni není nepřekonatelná překážka.

Vpravo předseda Evropské rady Charles Michel, vlevo německá kancléřka Angela Merkelová a uprostřed prezident Francie Emmanuel Macron, 17. července 2020
Sedmihodinová diskuze. Summit EU ukázal zásadní rozdíly v pohledu na fond

Michel se odpoledne ve společnosti lídrů Německa a Francie podporujících jeho návrh sešel právě s vůdci fiskálně konzervativních států, kteří však podle diplomatů mají k omezování fondu další požadavky. Podle zdrojů listu Financial Times chtějí seškrtat granty ještě přibližně o polovinu, což však patrně narazí na odpor zmíněných jižních států.

Český premiér Andrej Babiš se po 18:00 sešel s Michelem k separátnímu rozhovoru. Předtím odpoledne téměř dvě hodiny jednal s kolegy z visegrádské skupiny - Polska, Maďarska a Slovenska, s nimiž hovořil mimo jiné o novém klíči rozdělování grantů. Ten vychází vstříc požadavku zemí kritizujících původní kritéria. Zatím však není zcela jasné, zda se V4 shodla na jeho podpoře.

Maďarský premiér Viktor Orbán naproti tomu podle bruselského webu Politico přišel s vlastním návrhem kapitoly, která v Michelově textu čerpání z fondu podmiňuje dodržováním demokratických principů. Orbán před summitem hrozil tím, že pokud podmínka v návrhu zůstane, bude dohodu o rozpočtu a fondu, která musí být jednomyslná, vetovat. V jeho návrhu zmínka o právním státu zcela chybí. Zvláště zástupci západoevropských zemí však avizovali, že nic podobného nepřipustí.

Po stále probíhajících oddělených jednáních by se lídři měli večer sejít znovu společně a zhodnotit, zda má Michelův návrh šanci na úspěch. Podle vyjádření diplomatů je ale spíše malá naděje na to, že by se dohoda zrodila ještě dnes. Podle unijních činitelů není vyloučeno, že v takovém případě by summit pokračoval i v neděli. Na rychlou dohodu v zájmu řešení akutního propadu ekonomik vedle Michela naléhá především německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země v tomto pololetí EU předsedá. Ve hře však stále zůstává i možnost, že summit dnes skončí neúspěchem a politici se v červenci sejdou ještě jednou.

Omezení peněz ve fondu

Zásadní překážkou pro dosažení dohody na nynějším summitu Evropské unie je dosud spor o celkové výši fondu obnovy, kterou chce skupina takzvaných šetrných států snížit. Před začátkem druhého dne jednání unijních prezidentů a premiérů to řekl předseda české vlády Andrej Babiš, který omezení výše balíku peněz podporuje. Velká debata se dnes podle něj povede také o spojení čerpání prostředků z fondu s požadavkem respektování principu vlády práva, kvůli kterému hrozí zablokovat dohodu Maďarsko.

Bezprecedentní krizový fond by evropským zemím zasaženým pandemií covidu-19 umožnil získat až 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), z toho dvě třetiny formou přímých plateb. Zatímco Itálie a Španělsko jako zdaleka největší příjemci peněz označují tuto částku za minimální, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko, Švédsko a Finsko trvají na jejím snížení.

Premiér Andrej Babiš poskytl 16. června 2020 rozhovor Deníku
V Bruselu začal summit EU. Babiš: Česko chce změnu rozdělování peněz

"Já musím říct, že s nimi souhlasím, protože ta částka je vysoká," prohlásil dnes před novináři český premiér. Problém podle něho ovšem je, že zmíněné země nenavrhly žádnou konkrétní částku, což pokrok při jednání summitu zdržuje.

Náročné rozhovory dnes podle Babiše čekají lídry i v otázce spojení peněz a evropských hodnot. Maďarský premiér Viktor Orbán před vrcholnou schůzkou pohrozil vetem potřebného jednomyslného schvalování fondu, pokud by některým zemím kvůli problémům s vládou práva hrozilo odstřižení od finančních zdrojů. Komise vede s Maďarskem a Polskem řízení kvůli porušování evropských hodnot a zvláště západní státy nehodlají z požadavku na propojení peněz a hodnot slevit.