Hamáček zdůraznil, že na konečné podobě balíčku se budou muset dohodnout členské země a že není jisté, zda se nakonec podaří shodu nalézt. Z balíčku považuje Hamáček za nejdůležitější posílení ochrany vnějších hranic EU a zrychlení návratů nelegálních migrantů do zemí původu.

"My od paktu primárně očekáváme, že bude posílena ochrana vnější hranice, zrychlí se návraty nelegálních migrantů, bude tlak na okolní státy, aby lépe spolupracovaly," řekl Hamáček. Co se týká solidarity mezi evropskými zeměmi, je Česko podle něj nadále připraveno posílat policisty na pomoc ve státech, které to potřebují, nebo pomáhat materiálně.

Povinné přijímání migrantů ale ministr vnitra jednoznačně vyloučil. "Jsme zásadně proti. Nebudeme souhlasit s žádným návrhem, který by obsahoval povinné relokace," prohlásil. Připomněl, že Česko tuto pozici zastává dlouhodobě a že se na ní shoduje i se státy visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nebo s pobaltskými zeměmi.

Spory o přerozdělování

Hamáček zároveň řekl, že je Česko připraveno k diskusi o novém návrhu Evropské komise, podle něhož by státy, které migranty přijmout nechtějí, na vlastní náklady zajistily návrat osob, které nezískají azyl, do země původu. "Není to ještě rozpracováno, má to řadu právních aspektů, ale jsme schopni se o této alternativě bavit," řekl. Připustil, že státy, které jsou přetížené žádostmi o azyl, už nemají kapacity na zajištění repatriací odmítnutých migrantů.

"Navržené řešení nestojí na povinných kvótách přerozdělování migrantů, posiluje procedury na vnějších hranicích a cílí na zefektivnění návratů nelegálních migrantů, což vítáme. Podpora států na vnější hranici EU zásadně přispěje k ochraně nás všech, je správné, aby se na systému podíleli všichni. Pro další vyjednávání ale musíme analyzovat navržené mechanismy a jejich dopad na ČR," uvedla na twitteru státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.

Návrh, jehož zveřejnění komise několikrát odložila i kvůli koronavirové pandemii, patrně povede k dlouhým a náročným jednáním mezi členskými státy. Zatímco Řecko či Itálie dlouhodobě volají po větší solidaritě, kterou podporuje Německo či Francie, řada zemí střední a východní Evropy má problém s povinným přebíráním migrantů.

EK navrhla nový azylový systém

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der LeyenováZdroj: ČTK / ČTKEvropská komise dnes představila návrh nového azylového a migračního sytému, do kterého by se podle ní měly solidárně zapojit všechny státy Evropské unie. Balíček, kterým komise hodlá nahradit současný systém vyvolávající spory mezi členskými zeměmi, má urychlit a zefektivnit návraty migrantů do místa jejich původu. Zároveň počítá s tím, že unijní země budou za běžných okolností moci běžence buď přebírat, nebo na vlastní náklady zařídit návrat neúspěšných žadatelů o azyl. V krizových situacích má výjimečně dojít i k tomu, že Brusel členským zemím přijetí části uprchlíků nařídí.

"Není otázkou, zda by se měly členské státy solidárně zapojit a přispívat, ale jak to udělají," prohlásila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je návrh novým začátkem unijní migrační politiky.

Na plánu povinného přerozdělování uprchlíků mezi další země v případě krize fakticky zkrachoval pokus o reformu unijního azylového systému z dílny předchozí komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem.

Komise počítá s tím, že systém umožní v řádu několika měsíců vracet mnohem větší procento migrantů bez nároku na azyl, než v současnosti, kdy je zpět z EU odeslána přibližně třetina. Návrh proto počítá se zavedením předběžných pětidenních prověrek a nejvýše dvanáctitýdenní procedury na hranicích, během níž by mělo být o dalším osudu žadatelů rozhodnuto.

Na rozdíl od neúspěšného systému povinných kvót, který spolu s Českem odmítlo také Polsko a Maďarsko, nabízí nyní EK zemím výběr. Pokud přijmou běžence z přetížených zemí či lidi zachráněné na moři, dostanou na každého člověka příspěvek 10 tisíc eur (270 tisíc korun).

Pokud nebudou chtít takové uprchlíky přijímat, mohou na své náklady zařídit návrat těch, kteří nemají právo na azyl.

Pouze v případě výjimečného přetížení některé země, které ostatní státy nezvládnou vyřešit na základě dobrovolnosti, by přišla na řadu "povinná solidarita". V jejím rámci by EK mohla připsat členské zemi část z počtu běženců určeného na základě výkonu ekonomiky a velikosti populace.

Tento bod patrně vzbudí odpor u některých států unie, které jakékoli povinné přerozdělování dlouhodobě odmítají.