„Důvodem může být i rozdílné politické složení vlád členských zemí EU a nového Evropského parlamentu,“ říká Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. „Europoslanci si také příliš neuvědomují, co může jejich tvrdý přístup vůči kandidátům nových členských zemí vyvolat v otázce soudržnosti celé EU,“ dodává Dostál.

Rumunka Rovana Plumbová a maďarský kandidát László Trócsányi neprošli  v minulých dnech předběžným slyšením v Právním výboru Evropského parlamentu. Plumbová kvůli tomu, že nepřiznala dva úvěry v celkové hodnotě milion eur  (26 milionů korun), a také kvůli tomu, že nedoložila původ peněz, které věnovala své socialistické straně.

Trócsányi, který je bývalým ministrem spravedlnosti ve vládě Viktora Orbána, byl pak nedoporučen kvůli vazbám své právní kanceláře na Orbánovu vládu. „U Plumbové se dají důvody ještě pochopit, Trócsányi byl v podstatě potrestán za to, že je to Orbánův člověk,“ říká Vít Dostál.

Jak maďarská, tak rumunská vláda sice i po verdiktu právního výboru europarlamentu prohlašovaly, že na svých kandidátech trvají, ale velmi brzo ustoupily. Maďarsko bleskově navrhlo i nového kandidáta, současného velvyslance  v Bruselu Olivéra Várhelyiho.  S tímto kariérním diplomatem by už neměl být při schvalování větší problém. Také Bukurešť oznámila, že nabídne nového kandidáta.

Ve hře je celá Komise

Ze střední Evropy zatím „prošel“ Slovák Maroš Šefčovič, uvidí se, jak dopadne Polák Janusz Wojciechowski. V pondělí pak čeká grilování i českou kandidátku na místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou.

Ve hře je při schvalování jednotlivých eurokomisařů osud celé Komise. O té totiž  v konečné fázi hlasuje europarlament jako o celku.  V případě, že by v ní byli odmítnuti eurokomisaři, by nemusela projít celá Komise.