Zelená pro EvropuZdroj: DeníkEvropská letiště zející prázdnotou, jen částečně zaplněné pláže, poloprázdné hotely, nebývalý klid v takových proslavených turistických destinacích jako Benátky, Dubrovník nebo i Praha.

Velká část Evropanů poslechla doporučení svých vlád a epidemiologů. A přes většinou znovu otevřené hranice Evropské unie toto léto do zahraničí nejela. Pokud netrávili dovolenou doma nebo na chatě, většinou se Evropané spokojili s tím, co nabízela jejich domovská země. Němci cestovali po Německu, Poláci jeli ke svému Baltu a Češi obráželi své hrady a zámky a lezli na Sněžku, Praděd nebo k šumavským pramenům Vltavy.

Do Evropské unie nepřijeli žádní turisté z Ameriky, Číny nebo Japonska. Unie totiž zůstala vůči většině světa uzavřená, stejně jako zůstala uzavřená pro Evropany většina planety.

Váš „pan Evropa“ Luboš Palata (*1967)
Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.

Poklesla také výkonnost největších světových ekonomik, v lepším případě o deset procent, v těch horších až o desítky procent. Všechny tyto neblaze vnímané věci byly z hlediska snahy o omezení globálního oteplování velmi pozitivní. Například německá vláda už oznámila, že kvůli zmenšení intenzity dopravy a poklesu průmyslu se podaří dosáhnout výraznějšího snížení produkce skleníkových plynů, než bylo plánováno. A to přesto, že ještě před začátkem pandemie koronaviru to vypadalo, že závazek snížit emise oproti roku 1990 o 40 % se splnit nepodaří.

Díky útlumu ekonomiky se v největší evropské zemi také rekordně snížila výroba elektřiny vyrobené z uhlí. Ne proto, že by se tepelné elektrárny masivně odstavovaly, ale proto, že po elektřině nebyla poptávka. Jen menší vliv na to měly nové obnovitelné zdroje.

Budeme ještě létat?

Obrovský význam pro omezení produkce skleníkových plynů mělo drastické omezení letecké dopravy ve světě i v rámci Evropské unie.

„Od roku 1990 se emise skleníkových plynů z mezinárodní letecké dopravy v EU více než zdvojnásobily,“ uvedla Evropská agentura pro životní prostředí. „Očekává se, že do roku 2050 budou světová letecká a vodní doprava dohromady produkovat téměř 40 % emisí oxidu uhličitého na světě, pokud nebudou přijata další opatření za účelem jejich snížení,“ prohlásila už v roce 2018 Anke Lükewilleová, odbornice této agentury na znečišťování prostředí.

Letadla přitom před koronavirovou pandemií vypouštěla do ovzduší každý rok 800 milionů tun oxidu uhličitého. Podle zprávy hospodářského institutu Australia Institute by letos celosvětově mohly klesnout nejméně o třetinu. „Otázkou zůstává, zda pandemie covid-19 trvale změní naše letecké návyky,“ uvedl k tomu ředitel programu pro klima a energii v Australia Institute Richie Merzian. Vzhledem k vytíženosti evropských letišť, která jsou na čtvrtině až třetině svých normálních kapacit, by letos v EU vliv omezení letecké dopravy mohl být ještě blahodárnější.

Nejde ale jen o letadla. Podobně poklesla i tradiční prázdninová automobilová doprava k jižním mořím. Pokud byly někdy někde zácpy, byly způsobeny především kontrolami na hranicích, nikoli celkovým počtem aut.

Krize a ekologie

Jde však o to, zda pokles ekonomik, z krátkodobého hlediska pro životní prostředí pozitivní, nepovede k útlumu „Zelené dohody“ v rámci EU a snížení tlaku na přechod k obnovitelným zdrojům energie. „Je to nová růstová strategie, která změní způsob našeho života a práce, výroby a spotřeby, abychom mohli žít zdravěji a inovovat své podniky,“uváděla na konci roku 2019 předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jenže teď je hlavním tématem Unie balík na záchranu ekonomik ve výši 750 miliard euro. Zelenou dohodu nikdo neodpískal, ale je otázka, do jaké míry zůstane nadále hlavní prioritou EU.

Co vás zajímá na Evropské unii?

Stojíme o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Například čím vás EU zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů, a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou? Měli by mít mladí Češi možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz