Ochranu budou požívat nejen whistlebloweři, ale i osoby jim blízké. Vztahuje se též na dobu po ukončení pracovního poměru. Právo na ni mají v případě, že existují oprávněné důvody se domnívat, že oznámené informace o porušení zákona byly pravdivé. „Není tedy důležitá motivace oznamovatele, ale pravdivost sdělených informací,“ vysvětlil právník Transparency International ČR (TI) Jan Dupák. Oznámení se může týkat osob pracujících v soukromém či veřejném sektoru, zaměstnanců, stážistů, OSVČ, akcionářů, dodavatelů.

Whistlebloweři - InfografikaZdroj: DeníkZaměstnavatel „pískače“ má striktně vymezená pravidla, jak se k němu chovat. „Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly jakoukoli formou odvetných opatření vůči těmto osobám, zejména ve formě zproštění výkonu služby, odvolání, propuštění, převedení na nižší pozice nebo nepovýšení, snížení mzdy, změny místa výkonu práce a pracovní doby, negativního hodnocení, nátlaku, zastrašování, diskriminace, zařazení na černou listinu, předčasného ukončení nebo zrušení smlouvy o dodávce zboží, zrušení licence, vyžadování psychiatrického či lékařského vyšetření,“ píše se v evropské směrnici.

Oznamovatel může poukázat na nepravosti třemi kanály, interním (firma, úřad), externím (policie, státní zastupitelství, regulátoři) či veřejným. Firmy nad 50 zaměstnanců a veřejný sektor kromě obcí do 10 tisíc obyvatel musí zřídit mechanismus, který zajistí vyřízení stížnosti do tří měsíců od přijetí oznámení.

Klíčové bude, jak Česká republika evropský předpis vtělí do národní legislativy. Na ministerstvu spravedlnosti se již na jaře rozběhly práce na paragrafovaném znění, ale byly pozastaveny právě kvůli čekání na konečnou podobu směrnice EU. „Česká republika se zatím brání vzniku samostatného dohledového úřadu, jeho úlohu by měl převzít odbor na ministerstvu spravedlnosti,“ řekl právník TI Petr Leyer. Na Slovensku už pátým rokem působí Úřad na ochranu oznamovatelů. Legislativu týkající se ochrany whistleblowerů mají kromě něj Francie, Maďarsko, Irsko, Itálie, Litva, Malta, Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie.

Mizivé povědomí

Kvalitní zákon Česká republika potřebuje, protože podle informací šéfa TI Davida Ondráčky oznámení na protiprávní jednání přijímají prakticky denně. Jak ale zjistil průzkum STEM/MARK, povědomí o oznamovatelích korupce je v tuzemsku zatím velmi malé. Vyplývá z něj, že pouze deset procent oslovených má pojem o tom, co whistleblowing je. Téměř 27 procent pojem již někde zaslechlo, ale nezná jeho přesný význam nebo si právě nemůže vzpomenout, co znamená.

„Oznamovatel přitom může pomoci nejen zamezit nekalým praktikám ve firmách, ale v konečném důsledku i zabránit vysokým pokutám, které mohou být uloženy ze strany správních úřadů či zabránit případnému trestnímu stíhání společnosti,“ říká Markéta Deimelová, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing, zadavatele průzkumu.