Dva biliony eur, půl bilionu eur, nebo taky nic. Státy Evropské unie se nemohou ani přes týdny různých jednání shodnout, kolik peněz a jakým způsobem by měla dát Evropská unie na rychlý restart ekonomiky těžce poškozené koronavirovou krizí. Odhady propadu se pohybují od pěti až po deset a víc procent, částky, které chybí a ještě budou chybět v rozpočtech členských zemí jdou do stovek a stovek miliard eur.

Smutnou souhrou okolností koronavirem téměř nejvíce postižená Itálie byla už před krizí po Řecku nejvíce předluženou zemí eurozóny. Během koronakrize EU a členské státy Itálii po zdravotnické stránce téměř nepomohly, o to víc doufá Itálie v pomoc hospodářskou.

Francie a Německo přišly před několika dny s návrhem na program pomoci v hodnotě půlbilion eur (asi 14 bilionů korun), který by si Unie půjčila jako celek a peníze z něj by směřovaly hlavně do nejpostiženějších zemí. I to je ovšem kompromis, Evropský parlament vyzval, aby takový program měl objem dvou bilionů eur.

Přesto Italové německo-francouzský projekt přivítali. „Německá pozice ve francouzsko-německém návrhu vyjasňuje, že peníze si EU musí půjčit na finančních trzích,“ uvedl italský ministr pro evropské záležitosti Vincenzo Amendola pro server Euractiv. „Jsme na cestě, kterou navrhla Itálie: nový nástroj s velkým objemem proti recesi, která zasáhne všechny země EU,“ dodal.

Jenže i když jsou Francie a Německo dvě největší země i ekonomiky Unie, s návrhem musí souhlasit celá sedmadvacítka. Se svým vlastním projektem přišla skupina bohatých a tradičně na jakékoli výdaje EU opatrných zemí: Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko. Místo nevratných grantů chtějí, aby se Itálii a dalším koronavirem nejpostiženějším zemím poskytovaly pouze výhodné půjčky, splatné navíc do několika let.

„S čím nemůžeme souhlasit, jsou jakékoliv nástroje nebo opatření, jež povedou k zespolečenštění dluhů nebo významnému navýšení rozpočtu EU,“ uvádí tato pětka. „Šetřílkovské“ země jsou tak nejen proti plánům Německa a Francie, ale jdou i proti představám Evropské komise, která chtěla podle některých zpráv zvýšit sedmiletý rozpočet na roky 2021-2027 téměř na dvojnásobek.

Nesolidární Česko

No a pak je tady skupina zemí visegrádské čtyřky, které nyní předsedá Česko. Podle různých propočtů, jeden z nich vyšel v těchto dnech v německém deníku Die Welt, by totiž mohlo kvůli relativně malému rozsahu koronavirové nákazy v těchto zemích dojít k nebývalé situaci. A to, že by Česko a Polsko do koronavirového fondu více přispěly, než by z něj dostaly.

To je ale těžko zkousnutelné. „Bylo by nespravedlivé, kdybychom kvůli tomu, že jsme byli úspěšní, byli penalizováni,“ tvrdí premiér Andrej Babiš a odmítá se na půjčce EU na nejpostiženější země podílet. Česko si totiž podle něj může na světových trzích půjčovat díky dosud malé výši svého dluhu levně.

close Evropa proti koronaviru. info Zdroj: Deník zoom_in Babišův postoj v analýze projektu „České zájmy v EU“ agentury STEM kritizovala europoslanec za TOP O9 Luděk Niedermayer, podle něhož je pro Česko ekonomické oživení celé Unie životním zájmem. „V dnešním světě ani velké ekonomiky nejsou s to prosperovat bez toho, že se bude dařit i ostatním,“ uvádí Niedermayer. Postoj premiéra kritizuje i profesorka Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně. „Česká republika by hlavně měla opustit pozici nesmyslného počítání čisté finanční pozice,“ uvádí Nerudová, tedy že na všem musí jen vydělat.

Před nedohodou na masivní ekonomické pomoci varoval Unii filantrop a finančník George Soros. „Pokud o tom EU nedokáže nyní uvažovat, možná nedokáže přežít výzvy, s nimiž je konfrontovaná,“ uvedl Soros. Dodal, že si nelze představit EU, z níž by odešla malou solidaritou zklamaná Itálie.