Jak hodnotíte reformu migrační politiky? Je to i z vašeho pohledu kompromisní maximum možného?
Zhruba tak bych to viděl. Kritika reformy často útočí na to, že neřeší příčiny migrace, obsahuje celou řadu nedostatků. Například v oblasti návratové politiky, kde má Unie příliš málo readmisních dohod a reforma v tom nijak nepomůže.

Je ta kritika na místě?
Ne, je to zcestné. Je třeba si uvědomit kontext. Od migrační krize v roce 2015 uběhlo devět let a teprve teď se podařilo konečně na něčem shodnout. Bylo to neuvěřitelně těžké vyjednávání, kdy se muselo najít množství průniků mezi státy, které mají zcela odlišné zájmy.

Migranti na italském ostrově Lampedusa
Co říká migrační reforma: Posílá migranty do detencí, zavádí povinnou solidaritu

Například v čem?
Úplně jiné potřeby mají státy jako Itálie nebo Řecko, které jsou na jižní hranici, než státy střední Evropy. Zejména Česko, které žádnou vnější, schengenskou hranici, kromě mezinárodních letišť, nemá. Jinak se na to dívají třeba skandinávské země nebo Benelux. A najít to, v čem se tyto zájmy protnou, a ještě o tom přesvědčit europoslance, bylo extrémně náročné. Já to vidím jako první, nikoli dokonalý, ale důležitý krok. K tomu, aby se migrace v Evropě začala konečně řešit společně.

Je tím nejdůležitějším krokem reformy oddělení ekonomických migrantů od žadatelů o azyl a umístění migrantů do detence?
Ano, to je přesně ono. Už na hranicích Unie se budou vytipovávat lidé, kteří mají vysokou šanci azyl získat, a těm bude umožněno o azyl požádat. Na ty ostatní se bude pohlížet, jako by na území nevstoupili. A zahájí se s nimi rovnou návratová procedura.

A kromě toho?
Ještě je tu nová screeningová procedura, kdy se prostřednictvím otisků prstů data příchozích osob srovnají s databází těch, kteří už byli z Unie vyhoštěni. A ani těmto osobám se neumožní podat žádost o azyl.

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek
Migrační pakt je pojistkou. A to i pro Česko, říká Martin Rozumek

Andrej Babiš, předseda opozičního hnutí ANO, tvrdí, že jde o největší zradu od roku 1989. A tvrdí, že tam jsou skryté kvóty na migranty. Jsou tam? Můžeme být donuceni k přijetí migrantů?
Ne, není to tam, a to říkám s plnou vážností. To, co si představujeme pod termínem relokace, že lidé z nějakého migrací přetíženého státu A se budou přesouvat do státu B, třeba do České republiky, to v migrační reformě prostě není. Relokace jsou tam jen na dobrovolné bázi. Česká republika si bude moci vybrat, jakým způsobem se do pomoci přetížené zemi zapojí. Zda to bude relokací, penězi či materiálně.

Pokud jde o ty peníze, je to zmiňovaných 20 000 eur, tedy půl milionu korun, za nepřemístěného migranta? Ta částka tam přece není.
Explicitně to tam není, ale dá se to vypočítat z údajů, které tam jsou. Takto to přibližně vychází.

Ví premiér, co vás trápí? Deník.cz nabízí živé debaty s Petrem Fialou.
VIDEO: Premiér Fiala mluvil o migračním paktu, cestě do USA i důchodové reformě

A je pravda, že do ní lze započítat i výdaje na vyslání policistů, úředníků či materiální pomoc?
Ano, je to tak. Proto je těžké si představit, jak by mohl vypadat migrační pakt, aby byl k zemím střední Evropy ještě vstřícnější. Je tam to, po čem jsme roky volali.

Před povinnou solidaritou nás chrání statisíce ukrajinských uprchlíků, které jsme přijali od počátku války. Vydrží nám to do roku 2026, kdy pakt vstoupí v platnost?
To upřímně řečeno nevíme. Záleží, kolik u nás bude Ukrajinců v roce 2026, kolik jich bude mít dočasnou ochranu. Ale pokud jich tady bude i v té době velké množství, tak se ta výjimka na Česko vztahovat bude. Budeme totiž označení za „zemi pod migračním tlakem“.

Na celý rozhovor se podívejte na videu, nebo si ho poslechněte v podcastu Evropa pro Čechy.

Zdroj: Deník/Luboš Palata

Evropa v souvislostech

Evropa v souvislostechEvropa v souvislostechZdroj: se svolením EU

Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci subvenčního programu Evropského parlamentu v oblasti komunikace. Evropský parlament se nepodílel na jeho přípravě a nenese žádnou odpovědnost za informaci, informace nebo stanoviska vyjádřená v rámci projektu, ani jimi není vázán, neboť za ně v souladu s příslušným právem odpovídají pouze autoři, oslovené osoby, vydavatelé nebo vysílatelé programu. Evropský parlament nemůže být činěn odpovědným ani za přímé nebo nepřímé škody, které mohou vzniknout při realizaci projektu.