Jezuitskou kolej spravuje a činnost tu koordinuje GASK – Galerie Středočeského kraje, což je příspěvková organizace Středočeského kraje, zaměřená především na výtvarné umění 20. a 21. století. Právě Středočeský kraj byl v roce 2014 příjemce zmíněné dotace.

Adaptace areálu jezuitské koleje pro potřeby cestovního ruchu byl projekt realizovaný v letech 2011 až 2014 a stál přes 178 milionů korun. Cílem bylo obnovit stav budovy ze 17. a 18. století, odstranit nevhodné vestavby a nahradit ztracené prvky interiéru koleje kvalitními replikami. Následně se přistoupilo k úpravám venkovní plochy. Parkoviště autobusů nahradil městský park s otevřenými travnatými plochami a bohatou výsadbou, vodní schody, místo na piknik i prostor pro kulturní akce.

„Věřím že se Středočeského kraji a GASKu podařilo cíl dotace naplnit,“ říká ředitelka GASK Jana Šorfová. Středočeský kraj na obnovu přispěl částkou 26,7 milionu korun, zbytek prostředků tvořila dotace z evropských fondů.

MMR - Kulturní dědictvíZdroj: MMR

V areálu se už dříve, v letech 2009 a 2010, uskutečnila první etapa úprav, po kterých byly zpřístupněny výstavní prostory v prvním a ve druhém patře, kde má své místo průběžně se proměňující stálá expozice nazvané Stavy mysli/ Za obrazem. Umění v ní není prezentováno jako něco historicky uzavřeného, ale jako živé svědectví. Proto proti sobě stojí díla z různých historických období, aby lépe vyniklo jejich podstatné sdělení, přesahující konkrétní dobu či styl. Jsou zde také prostory pro proměnné výstavy. Do provozu byly uvedeny kanceláře v přízemí a rovněž galerijní kavárna.

Nová expozice o řádu jezuitů

„Adaptace spolufinancovanáfondy EU zahrnovala úpravu původně barokního severního křídla jezuitské koleje, kde se nachází stálá expozice o historii a působení jezuitského řádu v Čechách a stavebním vývoji jezuitské koleje a osobnosti architekta Dominica Orsiho, původního architekta barokní stavby. Celé patro severního křídla je věnováno dětem. Nachází se zde rozlehlé a velmi oblíbené vizuální herny. 

Podívejte se na Mapu projektů EU

Podkroví slouží jako volný multifunkční prostor využitelný pro doplňkové výstavy, koncerty, workshopy, výukové programy a doprovodné akce. Opraven byl i Štábní dům, nejstarší dochovaná stavba v areálu. Dům slouží expozici vinařství, která prezentuje historii a současnost vinařství na Kutnohorsku. V rámci projektu se zpřístupnila archeologická expozice vápenné pece,“ uvedla ředitelka GASK Jana Šorfová.

„Bez dotace přes 150 milionů korun by jezuitská kolej nesloužila kultuře v takovém rozsahu jako dnes. Rekonstrukce podobných historických stavebních komplexů je v podstatě práce na jednu generaci. Opravovat jednu místnost po druhé až ve chvíli, kdy budou peníze, znamená prožít 20 let na staveništi. Kromě toho, že ztrácíte kvalitu atmosféry daného místa, významně tímto způsobem celou stavbu prodražíte. Evropská dotace byla proto nesmírně přínosná,“ podotkl radní pro oblast kultury Karel Horčička.

Programy pro děti i koncerty

Činnost GASKu je široká. Galerie věnuje největší část modernímu umění 20. a 21. století. „Naším posláním je výstavnictví a k tomu patří spousta doprovodných programů. Máme například špičkové lektorské oddělení, které připravuje nejen programy pro školní mládež, ale také výtvarné dílny pro děti i dospělé, mezigenerační setkávání či koncerty. Musíme se chovat ekonomicky, proto jsme část domu pronajali a pořádáme akce, které přinášejí peníze. Náš roční provoz stojí zhruba 38 milionů korun,“ říká ředitelka.

Projekt v číslechZdroj: MMR

I když dnes jezuitská kolej představuje moderní umění je její historie dlouhá a sahá až do roku 1626, kdy je datován příchod jezuitských duchovních do města. Po zrušení jejich řádu roku 1773, se usadilo v prostorách bývalé koleje vojsko. Později zde byl zřízen armádní špitál fungující až do poloviny 19. století. V letech německé okupace se stala sídlem jednotky vládního protektorátního vojska a od roku 1953 budova sloužila jako automobilní a traktorový sklad.

Teprve v roce 1998 získalo areál České muzeum výtvarných umění a 8. května 2010 byla slavnostně zprovozněna Galerie Středočeského kraje.

Jana Šorfová: V galerii se nevěší jen obrazy. Lidi musíte pořád něčím šokovat

Jana Šorfová působí v GASKu (Galerie Středočeského kraje) na poziciředitelky od roku 2010. Předtím 12 let pracovala v Museu Kampa, spravovaném nadací Jana a Medy Mládkových. O svém působení v kutnohorské jezuitské koleji, kterou GASK provozuje, říká, že ji práce „šíleně“ baví. A tak tomu bylo i v letech 2011 až 2014, kdy se kolej výrazně rekonstruovala.

Jana ŠorfováZdroj: Deník/Jiří Macek

Jak byste charakterizovala postavení GASKu v rámci republiky?
Se 3000 m² patříme velikostně mezi absolutně největší. Po těch letech činnosti udělali z galerie GASK značku. Umělci tu rádi vystavují, máme hodně požadavků na výstavy. Umělecké oddělení skvěle vymyslelo osm galerií, takže návštěvník pokaždé najde něco jiného. Výstavy pravidelně obměňujeme. Zdaleka nevystavujeme jen umění, máme i nejrůznější doprovodné programy. Umělci k nám přijíždějí s úctou a je vlastně „tlačenice“, aby u nás mohli vystavovat. Objevují se různé společnosti, které s námi chtějí spolupracovat.

To je potěšující…
Nehrajeme si na kvantitu, ale hlavně na kvalitu. Prostě nejprve musíte kvalitou vybudovat značku, a pak za vámi lidé přijdou. Je to běh na dlouhou trať.

Takže obrovská částka na rekonstrukci před lety se vyplatila?
Bezesporu. Osmdesát pět procent z celkových 178 milionů korun pokryla dotace z fondů EU. Díky této investici jsme se stali institucí, která je vyhledávaná, respektovaná. Bez dotace bychom sice žili, ale vše by bylo hodně pozadu. Zrekonstruovali jsme severní křídlo, dokončovaly se zahrady, sklepení, Štábní dům, jízdárna. Bylo toho hodně.

Kolik lidí zaměstnáváte?
Kolem padesátky, ale spousta dalších činností je na nás navázána. Hotely, restaurace, ubytování, tam všude pociťují naši existenci a návštěvníky, kteří míří k nám.

Jaké akce byly nejnavštěvovanější?
Nejlepší rok byl asi díky mezinárodní výstavě Europa Jagellonica v roce 2012, kdy přišlo do galerie 75 tisíc návštěvníků. Úspěšná také byla výstava Images for Images – sbírka mezinárodního současného umění získala i ocenění ICOM (International Council of Museums – pozn. aut.). Velice oblíbená byla poslední výstava Jiřího Trnky k padesáti letům od úmrtí autora. Úspěch již několik let sklízí stálá expozice. I tato část galerie dostala ocenění Gloria Musaealis udělované Asociací muzeí a galerií. Náš cíl pro letošek byl dosáhnout 100 tisíc návštěvníků, ale to se kvůli současnému stavu ve světě rapidně změnilo.

Co pro vás letošní „koronavirový“ rok znamenal?
Měli jsme zavřeno. Ale cítili jsme, že máme hendikep v on-line výstavnictví, a za tu dobu, co jsme měli zavřeno, se nám podařilo tuto část rozvinout. Když lidé nemohli do galerie, galerie přišla za nimi s on-line prohlídkami.

Co vás nyní čeká?
V galerii se žije jiným životem. Myslíte daleko do budoucna, takže trochu žiji příštím rokem a dalším výhledem. Teď jsme třeba zapálení do programu Kreativní střední Čechy, kterému se věnuje naplno Středočeský kraj se svým Středočeským inovačním centrem. Letošek s přesahem do příštího roku je ve znamení scénografa Josefa Svobody, který se narodil před 100 lety v květnu v Čáslavi. No a právě autor a jeho dílo se objeví u nás ve velkém.

Jak byste popsala život v GASKu?
Je třeba mít na paměti, že v galerii se jen nevěší obrazy na zeď. Musíte návštěvníky něčím nalákat, třeba i šokovat. Jsme velký areál plný umění – výstavy, festivaly hudební, sympozia, divadlo i opera. Mezinárodní výstava Europa Jagellonica byla šokující už jen tím, že stála skoro 40 milionů korun – artefakty byly svezeny z celého světa, mezinárodní projekt mezi Kutnou Horou, Varšavou NG a Postupim NG. Umění se na výstavu sváželov doprovodu policejní eskorty. Všichni tu máme za úkol držet vysoko laťku kvality, přicházet s nápady nejen na výstavy, jsme velký kulturní stánek. Konkurence je veliká a kvalitní. V Praze dojedete lehce na akce tramvají, ale dostat lidi do Kutné Hory, to není jen tak. Za to, že se nám to podařilo, bychom měli dostat medaili. Nesmíme usnout na vavřínech, je stále co zlepšovat. Například GASK lektorské oddělení v čele s Karin Vrátnou, dovoluji si říci, je vzorem pro galerie v ČR.

Máte v jezuitské koleji nebo někde kolem oblíbené místečko kde odpočíváte?
Moc ráda zůstávám v jezuitské koleji přes noc. Brzká rána jsou nádherná. Jedinečná architektura, vinná réva vysázena uvnitř i v okolí našeho areálu, vůně a ticho. Je tu zvláštní atmosféra plná historie. Představuji si, jak architekt Orsi připravoval první nákresy jezuitské koleje a procházel se po Kutné Hoře, jak se mladý František Antonín hrabě Špork proháněl po koleji, jak autor soch Baugut pracoval na Aleji světců. A co teprve Mikuláš Dačický z Heslova, který se narodil i zemřel v Hoře!

Další obdobné projektyZdroj: MMR