Na náměstí před parlamentem se sešli lidé svolaní iniciativou Leave Means Leave, k nimž se připojil druhý pochod, který začal před dvěma týdny v Sunderlandu. V přilehlé vládní čtvrti Whitehall se na druhém pódiu střídali řečníci UKIP.

"Hlasovala jsem za odchod a myslela jsem, že tu dnes budeme slavit. Když nás ale zradili, myslím, že je ještě důležitější být tady," řekla podle listu Daily Mirror jedna z účastnic protestu. Lidé v několikatisícovém davu, kteří dorazili z mnoha míst celé země, transparenty a pokřiky politiky vyzývali, aby respektovali výsledek referenda z června 2016, kdy většina Britů hlasovala pro opuštění unie.

Na nepřátelském území

Podle zpravodaje listu The Guardian na demonstraci dorazili i příznivci krajní pravice či desítky francouzských voličů protievropské političky Marine Le Penové. Zatímco na postranním pódiu patřícím UKIP vystupovali většinou současní členové strany, její bývalý předseda Nigel Farage sklidil ovace demonstrantů za svůj projev na hlavní scéně.

Dosluhující europoslanec davům příznivců slíbil, že pokud země navzdory jejich vůli ihned neodejde z EU a zapojí se do evropských voleb, "bude s nimi bojovat". "A pokud dojde na nejhorší scénář, pokud nás přinutí bojovat v druhém referendu, porazíme je o víc než minule," prohlásil Farage. Přítomné ocenil za jejich odvahu, neboť podotkl, že do Westminsteru před budovu parlamentu přišli na "nepřátelské území".

Protest proběhl v klidu

Londýnská demonstrace začala krátce poté, co parlament potřetí odmítl brexitovou dohodu vyjednanou premiérkou Theresou Mayovou. Pokud Británie do 12. dubna nepředloží ostatním unijním zemím důvěryhodnou variantu dalšího vývoje, odejde k tomuto datu z EU bez dohody.

Šéf UKIP Gerard Batten vyjádřil názor, který zastává i řada poslanců dalších stran: pokud Británie nakonec EU neopustí, bude to podle něho "konec demokracie ve Spojeném království".

Kromě Farage a lídrů jeho bývalé strany během protestu promluvil například zakladatel krajně pravicové organizace Anglická obranná liga Tommy Robinson či konzervativní poslanec a odpůrce dohody Mark Francois, který nazval stoupence zachování těsných vazeb na unii "euromaniaky".

Podle BBC se mezi protestujícími objevili i někteří odpůrci brexitu, protest ovšem proběhl v klidu. Minulou sobotu vyšlo do londýnských ulic několik set tisíc lidí, kteří vyzývali politiky k odvolání brexitu.

Spekuluje se o volbách

Britští novináři v reakci na odpolední hlasování avizují, že příští týden by mohl přijít čtvrtý pokus o prosazení dohody po skončení procesu, v němž poslanci hledají alternativní plán pro podobu budoucích vztahů s EU. Dnešní události rovněž posílily spekulace o předčasných volbách.

To, že by se Mayová mohla pokusit patovou situaci prolomit rozpuštěním dolní komory parlamentu a vyvoláním voleb, zmiňují novináři už delší dobu. Jako podstatný signál v tomto směru interpretují její dnešní slova o tom, že "se dostáváme na hranice tohoto procesu v této sněmovně". "Jasná nápověda, že by mohla vyvolat parlamentní volby," napsal na twitteru moderátor BBC Nick Robinson. Stejně se vyjádřil kromě jiných šéf politického zpravodajství bulvárního listu The Sun Tom Newton Dunn.

Televize Sky News uvedla, že úřad předsedkyně vlády následně několikrát odmítl tuto interpretaci premiérčiných slov vyloučit. Předčasné volby by podle premiérčina úřadu nebyly v národním zájmu. Po vyvolání voleb naopak po dnešním hlasování o brexitové dohodě volal lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn i zástupce Skotské národní strany Ian Blackford.

Co se týče samotných podmínek rozluky s EU dojednaných britskou vládou, ani po třetím odmítnutí nejsou podle komentátorů definitivně mimo hru. Zmiňovány jsou přitom dvě varianty: rozhodující volba mezi stávající dohodou a alternativou, která vzejde z procesu "hledání většiny", nebo spojení těchto dvou cest a prosazení dohody s náležitě upravenou politickou deklarací o vztazích EU s Británií po brexitu.