„Žádný člen EU nemůže říct, že ho problémy ostatních zemí nezajímají. Bezpečné hranice, stejně jako pomoc dětem bez rodičů, které prchly před válkou, jsou věcí nás všech,“ řekl včera při setkání s novináři.

Na dotaz Deníku, jak se staví k dvourychlostní Evropě, odpověděl, že nerozlišuje severní, jižní, východní či západní Evropu, nové a staré země. „Všichni jsme Evropané,“ tvrdí Weber. 

Lidovci se mohou pochlubit tím, že jejich lídr Pavel Svoboda patří k nejvlivnějším europoslancům, ale dobrou pozici má i Šojdrová, která byla před vstupem do bruselské politiky v roce 2014 poslankyní KDU-ČSL, konkrétně v letech 1996 až 2010, kdy začala pracovat v České školní inspekci. Školské tematice se věnuje i v evropském výboru pro vzdělávání a kulturu.

Eurovolby. Lidovecká kandidátka.Zdroj: Deník„Mám radost, že jsme před týdnem schválili zvýšení počtu účastníků programu Erasmus na trojnásobek, což představuje 12 milionů studentů během sedmi let. Mou ambicí je prosadit, aby každý učitel od základní po vysokou školu strávil nějakou dobu v zahraničí, aby komunikoval v cizím jazyce, poznal jiné výukové metody. Všichni, kdo chtějí učit, by měli zažít EU na vlastní kůži,“ řekla Deníku Šojdrová.

Letos se díky ní spouští pilotní projekt, v němž žáci budou vybírat učitele, který nejzajímavěji přednáší o Evropě. 

Pyšná je i na to, že v rámci směrnice o sladění rodinného a profesního života budou členské státy povinny podporovat částečné úvazky a flexibilní pracovní dobu. Svůj konzervativní pohled na život potvrzuje tím, že odmítá Istanbulskou úmluvu o potírání násilí na ženách. „Deklarace nepotřebujeme, jsem ráda, že legislativně jsme to podchytili a dále je nutné pracovat na prevenci a podporovat azylové domy,“ míní. 

Problém nás všech

Od roku 2015 pracuje ve skupině pro práva dětí. „V Evropě je 30 tisíc nedoprovázených nezletilců. Málokdo si uvědomuje, že kritizovaní hoši s iPhony jsou ti, kteří odmítají bojovat v Tálibánu a za Asada v Sýrii, tudíž jim zbývá jen utéct,“ připomíná Šojdrová, která například prosazuje snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů z 12 na šest let. 

Ke své iniciativě ohledně sirotků v Řecku uvádí, že momentálně tam je 3790 dětí bez rodičů. „Jde o to, zachránit je před pobytem na ulici, je to celoevropský problém. Musíme nabídnout východisko, které se ve svém důsledku vyplatí i nám,“ burcuje Šojdrová. Podle ní Evropa Česku nic nedluží, spíš je to naopak: „Přála bych si, aby Unie posilovala. Mnoho lidí říká, že už bychom měli přestat být kverulanty a ocenit, že se díky členství v EU máme dobře.“

Volíme EvropuZdroj: Deník