"Jsme na vaší straně," vzkázal Michel podle agentury Reuters demonstrantům v Bělorusku, kteří žádají odchod autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Zároveň vyzval běloruské úřady k ukončení násilí a k zevrubnému vyšetření násilností při potlačování protestů. Na dotaz novinářů ohledně ruské role Michel prohlásil, že o osudu Běloruska se musí rozhodnout v Bělorusku, a ne v Bruselu či Moskvě.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko při projevu před zaměstnanci továrny na výrobu traktorů v Minsku (MZKT).
O Bělorusku jednají špičky EU. Rusko: Pomoc není nezbytná, poradí si sami

Šéfové států a vlád "sedmadvacítky" se shodli, že v Bělorusku jsou nezbytně nutné nové prezidentské volby, uvedl po summitu litevský prezident Gitanas Nauséda, jehož země nyní hostí vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou. "Jednání se vyznačovalo jednomyslností. Všichni uznali, že výsledky voleb byly zfalšovány. Volby nebyly svobodné a nemohou být uznány. Je nezbytné vytvořit podmínky pro uspořádání nových voleb," uvedl Nauséda podle agentury TASS.

Michel také potvrdil, že EU brzy přijme sankce vůči "značnému počtu" běloruských představitelů, odpovědným za zfalšování voleb a za porušování lidských práv při potlačování protestů, při kterých nejméně tři lidé přišli o život a tisíce osob zadržela policie.

Evropská komise podle slov své předsedkyně Ursuly von der Leyenové podpoří Bělorusy 53 miliony eur (asi 1,4 miliardy Kč). Tato suma pomůže občanské společnosti, obětem pronásledování a také boji proti šíření nákazy koronavirem.

Babiš: Roztříštěná opozice je problém 

"Evropská rada konstatovala, že neakceptuje výsledky voleb v Bělorusku, že volby neproběhly transparentně, že Bělorusové musí rozhodnout ve svobodných volbách o svém osudu. Evropská unie určitě nechce Bělorusům říkat, co mají dělat, kam mají patřit, je to jejich výsostné rozhodnutí. Dále Evropská rada potvrdila sankce proti lidem, kteří se podíleli na perzekucích, násilí a brutalitě, která proběhla v Bělorusku," uvedl po dnešním jednání český premiér Andrej Babiš. 

Předseda Evropské rady Charles Michel na tiskové konferenci v Bruselu na závěr summitu EU k fondu obnovy, 21. července 2020
Lídři zemí EU budou jednat o Bělorusku, oznámil Michel. Unie chystá sankce


Podle Babiše je problém, že opozice v Bělorusku je roztříštěná. "Protikandidátka je mimo Bělorusko, což není ideální," uvedl. Cichanouská je v exilu v Litvě. "Nějaké konzultace a debaty probíhají, ale nejsme schopni a ani nechceme nějakým způsobem do toho zásadně zasahovat. Jde o to, aby se opozice nějakým způsobem snažila domluvit se stávajícím establishmentem," dodal premiér. Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki podle Babiše informoval, že jeden z původních kandidátů na běloruského prezidenta přiletěl do Varšavy.

V Bělorusku jedenáctým dnem pokračují demonstrace proti výsledku prezidentských voleb z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Alexandr Lukašenko, vládnoucí zemi už od roku 1994. Demonstranti pokládají tento výsledek za zfalšovaný a vyzývají Lukašenka k odstoupení. Lukašenkova soupeřka Cichanouská ještě před summitem vyzvala EU, aby výsledek voleb neuznala, zatímco Lukašenko poradil západním vůdcům, aby se starali o problémy vlastních zemí.

Merkelová: O své budoucnosti musí rozhodnout sami Bělorusové

Země Evropské unie nemohou uznat výsledky prezidentských voleb v Bělorusku, ve kterých podle opozice podvodem zvítězil autoritářský prezident Alexandr Lukašenko. Dnes to po videokonferenčním jednání prezidentů a premiérů unijních států prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Zdůraznila, že o své budoucnosti si musí rozhodnout výhradně sami Bělorusové, proto je na nich, aby nynější krizi vyřešili.

"Odsuzujeme násilí na obyvatelstvu a zatýkání odpůrců, požadujeme, aby se takového chování běloruský režim zřekl," řekla Merkelová. Lidé v Bělorusku nyní protestují proti podvodům při prezidentských volbách v neděli 9. srpna, ze kterých obviňují úřady země, ale především Lukašenka samotného. Podle Merkelové není pochyb o tom, že hlasování v Bělorusku svobodné nebylo.

Kancléřka uvedla, že běloruská vláda musí zajistit, aby se lidé mohli svobodně vyjadřovat, a to i formou demonstrací. "Požadujeme proto bezpodmínečné propuštění všech zadržených," uvedla. Protesty v Minsku i řadě dalších běloruských měst bezpečnostní síly v minulých dnech rozháněly velmi tvrdým způsobem, několik lidí zemřelo, tisíce byly zatčeny a desítky jsou stále nezvěstných.

"Cestu si ale Bělorusko musí najít samo," zdůraznila Merkelová, že řešením je celonárodní dialog, do kterého se zapojí vedle vlády také opozice a veřejnost.

Lukašenko, který vládne Bělorusku už 26 let, čelí už přes týden masovým protestům. Část obyvatel totiž pokládá Lukašenkovo oficiálně oznámené vítězství v prezidentských volbách z 9. srpna s více než 80 procenty hlasů za zfalšované. Lidé v ulicích dál žádají jeho odchod, přes tvrdý postup bezpečnostních sil vůči demonstrantům v minulých dnech.