Lídři unijních zemí se ani po třech dnech zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů. Zatímco Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko navrhly zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích, Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz se snažily omezování co nejvíce zmírnit.

Klíčový spor zablokovaného jednání se během nočních rozhovorů vedl o peníze ve fondu o navrhovaném objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Michel již v sobotu upravil poměr grantů a úvěrů na 450 ku 300 miliardám eur, když přemístil 50 miliard do kolonky půjček. Skupina fiskálně konzervativních zemí obávajících se velkého společného zadlužení unie ale podle diplomatů navrhovala další omezení grantů až na 350 miliard, což se vedle jihoevropských zemí nelíbilo ani lídrům největších ekonomik Německa a Francie, kteří jsou hlavními zastánci rychlého dosažení dohody.

Snaha o rychlou dohodu

Michel po nedělní společné večeři přes noc na dnešek absolvoval sérii oddělených jednání. Během nich svým kolegům připomněl, že v souvislosti s novým typem koronaviru v celém světě zemřelo už více než 600 tisíc lidí a že je na nich, aby krizi čelili společně.

Šéf unijních summitů se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země EU předsedá, snaží s ohledem na aktuální ekonomickou krizi tlačit na rychlou dohodu, Nizozemsko a jeho spojenci však chtějí co nejvíce snížit společný dluh. Evropská komise si hodlá peníze na fond bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a země označované za šetrné chtějí, aby bylo čerpání peněz co nejpřísněji spojeno s plněním stanovených reforem.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v neděli prohlásila, že bude lepší, když se lídři dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu.

Dalším ze sporných bodů zatím zůstává podmíněnost čerpání z fondu dodržováním principů vlády práva. Zatímco západoevropské země trvají na tom, aby se tato podmínka dodržovala co nejpřísněji, Maďarsko s Polskem ji chtějí vypustit.

Diplomaté očekávají, že Michel dnes na základě nočních rozhovorů předloží lídrům nový návrh parametrů fondu a rozpočtu.

Na summitu došlo k určité dohodě, myslí si Rutte i Kurz 

Třetí jednací den na summitu Evropské unie v Bruselu skončil dnes brzy ráno bez dohody, nicméně i přesto bylo dosaženo určitého úspěchu. Myslí si to alespoň nizozemský premiér Mark Rutte a jeho rakouský kolega Sebastian Kurz. Lídři unijních zemí se zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů. Právě Nizozemsko a Rakousko přitom patří mezi takzvané šetrné země, které navrhují zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích.

I německá kancléřka Angela Merkelová doufá, že se dnes lídrům EU podaří průlom. "V noci jsme po dlouhých jednáních vypracovali rámec pro možnou budoucí dohodu," uvedla Merkelová při svém příchodu na čtvrtý den jednání v Bruselu. "To je úspěch a dává nám to naději, že dohody by dnes mohlo být dosaženo," dodala. Podobnou naději k nalezení kompromisu vyjádřil při svém příchodu i francouzský prezident Emmanuel Macron.

"Tvrdá jednání skončila a my můžeme být s dnešním výsledkem spokojeni. Budeme pokračovat odpoledne," řekl podle agentury Reuters rakouský premiér dnes ráno. Podle Marka Rutteho to v jednu chvíli vypadalo, že rozhovory zkrachují, nicméně šéf unijních summitů Charles Michel nyní pracuje na kompromisním návrhu. "Ještě nejsme v cíli, stále to může nedopadnout. Vypadá to ale mnohem nadějněji než během noci, kdy jsem si myslel, že je po všem," prohlásil ráno po skončení jednání nizozemský premiér.

Původně dvoudenní summit měl skončit v sobotu. Vzhledem k neshodám a průtahům někteří státníci neskrývali své podráždění a pustili se do sebe, popsala agentura AP. Velkým terčem kritiky, zejména ze strany Itálie či Maďarska, se stal právě nizozemský premiér Mark Rutte, který bojuje za požadavek pěti takzvaných šetrných zemí (Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko, Dánsko). Maďarský premiér Viktor Orbán se ho měl dokonce zeptat, proč k němu Nizozemec chová tolik nenávisti.

Rutte měl pro něj ale jasnou odpověď. "Nejsme tady kvůli tomu, že si později vzájemně půjdeme na narozeninové večírky. Jsme tady proto, že pracujeme pro svou zemi. Všichni jsme profesionálové," uvedl nizozemský premiér.

Rutte byl vždy známý jako politik, který se snaží najít kompromisní řešení. Kvůli svému tvrdému vyjednávacímu postoji během tohoto summitu je ale nyní považován naopak za hlavní překážku dosažení dohody.

V Bruselu se jedná o celkové částce zhruba 1,85 bilionu eur (asi 49,3 bilionu Kč). Z toho 1,074 bilionu eur připadá na sedmiletý rozpočet unie a 750 miliard eur na fond obnovy. Peníze do fondu si chce Evropská komise vypůjčit na kapitálových trzích, ručiteli by bylo všech 27 členských zemí. To se části lídrů nelíbí, stejně jako navrhovaný poměr určený na granty a na úvěry.

Šéf unijních summitů Charles Michel se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země EU předsedá, snaží s ohledem na aktuální ekonomickou krizi tlačit na rychlou dohodu, Nizozemsko a jeho spojenci však chtějí co nejvíce snížit společný dluh. Navíc požadují, aby bylo čerpání peněz co nejpřísněji spojeno s plněním stanovených reforem.

"Nemůže po nás chtít, abychom dělali určité reformy," stěžoval si na Rutteho chování předseda italské vlády Giuseppe Conte. Jak dodal, Nizozemec možná může vypadat jako hrdina ve své zemi, ale nikde jinde.

Jak Rutte rovněž prohlásil, chce, aby existovala souvislost mezi rozdělování peněz z unijního fondu a dodržováním zásad právního státu. Což bylo jasnou narážkou na Polsko a Maďarsko, se kterým Evropská komise vede řízení kvůli porušování evropských hodnot. Tato podmínka podle agentury AP Orbána rozzuřila.

"Nevím, jaký má nizozemský premiér osobní důvod nenávidět mě nebo Maďarsko, ale útočí velmi tvrdě a dává jasně najevo, že Maďarsko podle jeho názoru nerespektuje právní stát, a proto musí být finančně potrestáno," uvedl maďarský premiér.

V případě nedohody by se podle diplomatických zdrojů šéfové vlád a států nyní rozešli a setkali k dalším jednáním příští měsíc.