Někdy lze stejnou větu přečíst úplně stejně a přesto jinak. Viktor Orbán si na svůj oficiální Facebook dal záběr, na němž je vidět do mramoru vytesaná věta. Fiume „Tengerre magyar“. Protože Fiume je starý název chorvatského přístavu Rijeka, „tengerre“ je maďarsky moře a „magyar“ znamená „maďarské“, přeložila si to chorvatská média logicky: „Rijeka. Maďarské moře“. A protože se video objevilo na Facebooku Orbána ve dnech, kdy si Maďarsko a nejen jeho sousedi připomínají sté výročí Trianonské smlouvy, kdy také Rijeka přestala být definitivně maďarská, byl oheň na střeše.

Nejen mediální, ale i politický, kdy i vládnoucí Chorvatské demokratické společenství (HZD) pokládalo za nutné veřejně protestovat. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó ale obvinil chorvatská média ze záměrně špatného překladu, protože se prý slova měla přeložit: „Fiume. Maďaři. K moři“. A chorvatský velvyslanec v Budapešti uklidňoval, že Maďarsko nevznáší teritoriální nároky na Rijeku, za monarchie základnu uherského loďstva, ani žádné jiné části Chorvatska.

Oslavy vylodění v Normandii
Oslavy vylodění v Normandii se nesly v komorním duchu. Dorazil jen jeden veterán

Slovenský premiér Igor Matovič se zase před výročím Trianonu sešel se zástupci maďarské menšiny na Slovensku, aby je ujistil o své podpoře.Vzápětí proorbánovská Strana maďarské komunity vydala memorandum, v němž požaduje autonomii pro maďarská území na Slovensku, tak aby je „spravovali Maďaři“. „Podáte někomu ruku a on vám do ní naplive,“ čertil se Matovič.

Podobné napětí panuje i v Rumunsku, kde se tamní Maďaři ve spolupráci s opozicí pokusili na jaře v parlamentu prosadit vyhlášení územní autonomie. Vyhráli hlasování v poslanecké sněmovně. Ale pro odpor horní komory a prezidenta Klause Iohannise se jim zákon o autonomii prosadit nakonec nepodařilo.

Znásilnění západem

S velmi nepříjemnými pocity sledovaly také všechny sousední státy Maďarska odhalení památníku Trianonu v Budapešti. Do podzemí se nořící stavba u parlamentu má atmosféru smutečního místa. Na stěnách jsou vytesány maďarské názvy všech měst a vesnic Uherska.

Velké „smuteční“ vzpomínkové slavnosti ale byly kvůli koronavirové pandemii zrušeny a Maďaři si tak museli vystačit s vystoupeními maďarských politiků v čele s premiérem.

Sám Orbán zaujal několik poloh. První byla vstřícná, když prohlásil, že po sto letech už není Maďarsko osamoceno a chválil si spolupráci s některými okolními státy.„Podařilo se nám ve více relacích vytvořit úzké vztahy ukazující do budoucnosti, které nejsou zatíženy historickou zkušeností. Například se Slovenskem spolupracujeme v rámci seskupení visegrádská čtyřka,“uvedl Orbán.

Současně ale v neděli pro domácí maďarské publikum tvrdě zaútočil na západní státy. „Západ znásilnil tisíce let staré hranice a historii střední Evropy. Přinutil nás žít v nehájitelných hranicích, zbavil nás našich národních pokladů,“ cituje Orbána list Financial Times. „Nikdy nezapomene, že nám to udělali.“

Pjotr Nikolajevič Wrangel ve své černé kozácké uniformě, která mu vynesla přezdívku Černý baron
Černý baron v čele Bílé armády: smrt slavného generála je dodnes záhadou

Mnoho problémů, které vyplývají z toho, že za hranicemi Maďarska zůstaly po Trianonu žít miliony Maďarů, pomáhá ale řešit členství v Evropské unii. Především Schengen a faktické zmizení národních hranic uvnitř EU velmi zjednodušily život maďarským menšinám.

Maďaři ze slovenského, či rumunského příhraničí dnes normálně pracují a studují v Maďarsku. Díky penězům z evropských fondů se zlepšilo silniční i železniční spojení. Snižují se také rozdíly v životní úrovni mezi Maďarskem a chudším Rumunskem, kde je největší maďarská menšina. Slovensko je dokonce dnes výrazně bohatší zemí než Maďarsko, což snížilo pnutí na jihu Slovenska. Slovenský europoslanec Michal Šimečka to vyjádřil slovy: „Nikdy v dějinách nebyly lepší podmínky pro historické smíření než dnes, v Evropské unii.“

Evropa proti koronaviru.Zdroj: Deník