Británie o půlnoci z pátku na sobotu po 47 letech opustila evropské společenství a jako nečlenská země EU nyní bude s Bruselem vyjednávat o dohodě o volném obchodu. "Často nám opakovali, že si musíme vybrat mezi plným přístupem na evropský trh, který se pojí s přijetím pravidel a soudních verdiktů podle modelu Norska, a ambiciózní obchodní dohodou, kterou se otevře trh, ale zároveň se vyhneme paletě unijních regulací, jako je tomu v případě Kanady," řekl Johnson v projevu před byznysmeny v Londýně. Británie si podle něj vybrala dohodu podle kanadského modelu.

"Není potřeba, aby dohoda o volném obchodu obsahovala přijetí pravidel EU ohledně hospodářské soutěže, subvencí, sociálního zabezpečení a životního prostředí či čehokoli dalšího stejně, jako EU není nucena přijímat britská pravidla," řekl dále premiér, který tak podle britských médií unijním představitelům vzkázal, že se Londýn evropskými pravidly nehodlá řídit ani výměnou za lepší přístup na jednotný trh.

"Nevybíráme si rozhodně mezi odchodem s dohodou a bez dohody. Otázkou je, zda vyjednáme takové obchodní vztahy, jaké má EU s Kanadou - nebo spíše takové, jaké má s Austrálií. V každém případě nemám pochyb o tom, že Británie bude prosperovat," dodal Johnson. EU a Kanada se dohodly na odstranění 98 procent cel, Austrálie dohodu o volném obchodu s EU nemá.

Barnier ale dnes zdůraznil, že dohoda podle názoru EU musí zajišťovat rovné podmínky pro obě strany v důležitých oblastech, k nimž patří právě ochrana klimatu, pracovní podmínky, daně či státní pomoc. Pouze při jejich respektování může mezi oběma stranami v budoucnu probíhat obchod bez cel a dalších bariér, dodal.

Nekompromisní vyjednávací taktika 

Deník The Guardian v této souvislosti poznamenal, že pokud premiér se svou nekompromisní vyjednávací taktikou neuspěje, bude Británie reálně čelit nebezpečí, že se po skončení přechodného období na konci tohoto roku ocitne v podobné situaci, jako kdyby z EU odešla bez dohody.

Pokud Johnson odkazuje na možnost, že by Británie měla s unií podobné obchodní vztahy jako má EU s Austrálií, říká podle britských médií jinými slovy jen to, že by v podstatě EU přistupovala k Londýnu jako ke "třetí zemi" bez jakéhokoli preferenčního zacházení. Sedmadvacítka totiž v současné době žádnou obchodní dohodu s Austrálií nemá. Podnikatelé by se tedy mohli spolehnout pouze na minimální standard garantovaný pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

Barnier: EU chce v dohodě s Británií férové podmínky

Evropská unie nabídne Británii ambiciózní obchodní dohodu, která musí zajistit rovné podmínky pro konkurenci na obou stranách. Uvedl to dnes hlavní unijní vyjednávač Michel Barnier, podle něhož se Londýn musí rozhodnout, jaký stupeň přístupu na jednotný unijní trh bude chtít dojednat. Britská vláda přitom opakuje, že se unijních pravidel držet nechce a usiluje o velmi volnou dohodu.

Británie 31. ledna po 47 letech opustila evropské společenství a začalo jedenáctiměsíční přechodné období na uspořádání budoucích vztahů. Barnier dnes představil návrh vyjednávacího mandátu, který se má soustředit na tři zásadní pilíře: obchod, bezpečnost a obecné podmínky vztahů a kontrolovatelnost dohod.

"Jsme ochotni nabídnout tuto (ambiciózní) dohodu, ačkoli víme, že bude mezi Británií a EU silná konkurence," řekl Barnier novinářům ke smlouvě o vzájemném obchodu. Brusel podle něho chce, aby zajišťovala rovné podmínky pro obě strany v důležitých oblastech, k nimž patří ochrana klimatu, pracovní podmínky, daně či státní pomoc. Pouze při jejich respektování může mezi oběma stranami v budoucnu probíhat obchod bez cel a dalších bariér, dodal.

Součástí obchodní smlouvy má být podle Barniera i ujednání zajišťující rybářům z EU přístup do britských vod.

K oběma těmto požadavkům se Londýn dlouhodobě staví odmítavě. Podle britské vlády je jedním z výdobytků brexitu možnost, aby britští rybáři získali kontrolu nad vodami kolem ostrovů na úkor konkurence z EU. Britský premiér Boris Johnson se také v dnešním projevu chystá zopakovat, že se jeho země nehodlá držet unijních pravidel.

Vyjednávacím mandátem EK se budou v průběhu února zabývat velvyslanci členských zemí. Unijní ministři by jej měli schválit na konci měsíce, aby se mohly rozhovory s Británií naplno rozjet.