Smlouvy s EU dojednaná vládou by přitom v případě schválení umožnila klidný odchod Británie z Evropské unie. Zavedla by také dvouleté přechodné období, kdy by se na současných vztazích neměnilo vůbec nic. Skoro vše by fungovalo, jako kdyby Velká Británie byla nadále členskou zemí EU. S jedinou výjimkou už by neměla své europoslance, eurokomisaře a nebyla by zřejmě zvána ani na summity hlav států a vlád zemí Evropské unie.

Mayové už v prosinci hrozilo, že v parlamentu nenajde pro dohodu podporu, a proto hlasování na poslední chvíli zrušila a přesunula na leden. Jediným výsledkem přesunu je ale dopis šéfa Evropské komise Jeana-Claude Junckera a evropského prezidenta Donalda Tuska. Oba klíčoví představitelé EU v něm ujišťují, že po vyřešení problému pohybu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem nebude Británii Brusel držet v celní unii.

Právě to, že by Velká Británie měla zůstat v celní unii s EU, byl pro tvrdé brexitáře v premiérčině konzervativní straně hlavní důvod, proč proti dohodě s EU hlasovat.

„Podařilo se mi od EU získat hodnotné záruky,“ tvrdila o dopisech Mayová. Jenže odpůrci dohody jak z řad konzervativců, tak severoirských unionistů, bez nichž nemá Mayová v Dolní sněmovně většinu, označili „záruky“ za cár papíru. A sázkové kanceláře vypsaly kurzy, podle nichž neměl parlament dohodu na 95 procent schválit. To se ukázalo jako správný odhad. Jasný signál dala i Sněmovna lordů, která brexitovou dohodu odmítla už v pondělí večer jasným poměrem hlasů 321 ku 152 hlasům. I když její rozhodnutí bylo pouze poradní, ukázalo rozložení sil.

Nestalo se zase nic

Evropa a brexit.Na otázku, co se stalo, když Dolní sněmovna dohodu s EU odmítne, se ale dá lakonicky odpovědět, že vlastně nic. Tedy nic, co by předurčilo, jak bude odchod Velké Británie z Evropské unie vypadat a zda vůbec proběhne.

Mayová i včera tvrdila, že brexit prostě proběhnout musí, protože takto rozhodlo referendum před více než dvěma roky. „Nemůžeme a nesmíme zklamat. To by bylo katastrofální a neodpustitelné porušení důvěry v naši demokracii,“ tvrdila Mayová. Sama přitom paradoxně hlasovala v referendu pro setrvání v Evropské unii.

Po včerejší drtivé porážce je nejasné, zda to bude v příštích týdnech ještě Mayová, která bude o podobě či vůbec uskutečnění brexitu rozhodovat.

Podle britského deníku The Guardian, který včera zveřejnil osm možných scénářů dalšího vývoje, je mezi nimi totiž i odchod premiérky, nebo předčasné volby. Mayová už včera po drtivé prohře oznámila, že nechá hlasovat o důvěře své vládě.

Odklad brexitu

Za nejpravděpodobnější variantu však The Guardin po neúspěchu včerejšího hlasování pokládal odložení termínu brexitu z 29. března na pozdější dobu, nejméně pak na počátek léta letošního roku.

„Vládní politika je v tomto směru jasná, premiérka to řekla při mnoha příležitostech: Evropskou unii opouštíme 29. března. Neusilujeme o odklad,“ dementoval to ale ministr pro brexit Stephen Barclay. To však mnoho neznamená, protože většina komentátorů konstatuje, že se dojednání nové dohody o brexitu nedá do konce března stihnout.

Evropský prezident Donald Tusk už včera nepřímo nadhodil otázku, kdo z britských politiků „najde kuráž“ k pozitivnímu řešení. Ve hře, byť stále ne s velkou pravděpodobností je i druhé referendum. V něm by Britové podle průzkumů odchod z EU odmítli. Vypsání nového referenda Mayová odmítá a kladně se k němu nestaví ani šéf opozice Jeremy Corbin.

Státy EU především drží Londýnu palce, aby se nějaké řešení bez krize vztahů s Unií našlo. „Rozhodně si nemyslím, že bychom měli Británii za cokoli trestat,“ říká například i český ministr zahraničí Miroslav Petříček.

Čím vás EU štve?
Stojím o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. V čem vás Evropská unie zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či v okrese šly peníze z evropských fondů a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou? Měli by mladí Češi mít možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice, mail: lubos.palata@denik.cz

Váš „pan Evropa“ Luboš Palata (*1967)
Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně ceny Ferdinanda Peroutky.