Původní plán předpokládal, že Británie přestane být členem EU 29. března 2019. Minulý týden však proběhlo v tamním parlamentu důležité hlasování, při němž zákonodárci rozhodli, že pokud premiérka Theresa Mayová nedokáže do 20. března prosadit v parlamentu svou dohodu, požádá Evropskou unii o odložení brexitu až na červen letošního roku.

Po završení brexitu se na Británii přestanou automaticky vztahovat smlouvy a pravidla, která v unii platí. Obě strany zároveň budou mít dva roky na dojednání a ratifikaci smlouvy, která přesně stanoví, jak bude odchod vypadat. Země EU se dohodly, že jejich jménem bude vyjednávat Evropská komise. Britská strana si domluvila přechodné období do konce roku 2020.

Do konce tohoto roku se Londýn se zavázal splnit všechny své finanční povinnosti a Británie může čerpat ze všech unijních programů a podpor jako dnes, ale nebude se moci účastnit práce unijních institucí. Dohodu, kterou vyjednala premiérka Mayová, však britští poslanci zatím stále neschválili. Mluví se tak o brexitu bez dohody i novém referendu.

Brexit bez dohody

Jestliže Británie dohodu do domluveného termínu brexitu nepřijme, přestane být členským státem EU a okamžitě pro ni přestane platit unijní právo. Vzájemné obchodní vztahy a cla se začnou řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO), což může znamenat výrazné narušení dosud volného pohybu zboží všeho druhu.

Nebude existovat žádné přechodné období. Na občany zemí EU bude okamžitě pohlíženo jako na občany kterékoli jiné země, Británie se nejspíš nebude cítit vázána povinností doplatit své závazky do unijního rozpočtu. A Irsko a Severní Irsko oddělí vnější hranice EU.

Dopady pro Česko

Ekonomika
Velká Británie je v posledních letech pro Česko stabilně čtvrtým až pátým největším exportním trhem. Ministerstvo financí ve scénáři brexitu „s dohodou“ odhaduje letošní růst české ekonomiky na 2,5 procenta, v případě brexitu bez dohody by se růst snížil o 0,6 až 0,8 procentního bodu.

Práce
Češi přicházející do Británie po odchodu země z EU, budou muset pro pobyt delší než tři měsíce zažádat o povolení a získat takzvané Evropské dočasné povolení setrvat s platností 36 měsíců. Pokud budou chtít zůstat déle, musejí požádat o imigrační status podle nového imigračního systému, který má nabýt účinnosti v lednu 2021. Češi žijící v Británii déle než pět let pak mohou zažádat o britské občanství.

Doprava zboží
Velká nejistota panuje kolem brexitu v oblasti dopravy. Proclené či neproclené zboží se z ostrova na kontinent bude nejspíš dostávat pomaleji. Některé české firmy už nyní kvůli nejistotě odmítají zakázky na přepravu do Británie.

Složitější cestování
Hraniční kontrola při cestě do Británie bude podle odborníků pro Čechy po brexitu patrně přísnější. K cestám do Spojeného království by měli občané EU používat národní průkazy totožnosti (občanky) do 1. ledna 2021. Imigrační úředníci budou mít ale větší pravomoci upřít komukoli vstup do země, i když to nebudou moci udělat bez důvodu. Dnes mohou návštěvníka odmítnout, jen pokud je hrozbou pro bezpečnost, veřejné zdraví či diplomatické vztahy.

Nepředpokládá se, že by Británie zavedla občanům EU víza pro krátké návštěvy, může je ale časem zavést u pobytů nad 90 dní. Výhledově tak možná nebude stačit k cestě do Londýna jen občanka.

Nákupy na internetu
Při nákupu přes e-shopy se po brexitu Británie dostane na úroveň zemí, jako jsou USA. Zásilky odeslané z ostrovů, například zboží z e-shopů, totiž budou podléhat celnímu dohledu a kontrolám.

Dražší volání pro turisty
Příplatkům za mobilní hovory a používání dat si Češi na cestách do Velké Británie v posledních dvou letech odvykli. Pokud ale Britové opustí Evropskou unii bez dohody o podmínkách odchodu, vrátí se platby za roaming znovu do hry.

Méně výměnných pobytů
Zhruba 600 studentů z Česka studuje každý rok v Británii v rámci programu Erasmus. Pro studenty je čtvrtou nejoblíbenější zemí, brexit může podobné aktivity výrazně zkomplikovat.

Starosti Britů u nás

Život a práce v Česku může být po brexitu problém třeba pro britské lektory na jazykových školách: kvůli nutnosti mít pracovní povolení nebo vyšším poplatkům za zdravotní pojištění.

Senát 27. února schválil vládní předlohu zákona, podle kterého budou mít Britové v Česku až do konce příštího roku v některých oblastech stejná práva, jako by byli dál občany Evropské unie. Bez zákona by se v případě brexitu bez dohody ocitli ve stejném postavení jako cizinci ze zemí mimo EU.

České firmy tuší potíže

Jak vyplynulo z průzkumu mezi 400 společnostmi v Indexu očekávání firem ČSOB, předpokládá více než polovina českých malých a středních firem, že odchod Británie z EU bude mít na českou ekonomiku negativní vliv.

Pokles objednávek nebo tržeb vyvolaných situací kolem brexitu už pocítilo podle průzkumu Bibby Financial Services a Britské obchodní komory 28 procent českých společností. Pokles objednávek z Británie zaznamenala například nošovická automobilka Hyundai, pro niž je Británie významným odbytištěm. Brexit by pocítila také společnost Koyo Bearings ČR, která v Olomouci vyrábí ložiska pro automobilový průmysl.

„Pokud bude divoký brexit, přinese to exportérům obrovské potíže. Začnou fronty na hranicích a na všechny strany se začnou vymáhat cla,“ řekl už dříve Deníku místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

Za velkou hrozbu označil zastavení pobytu občanů EU v Británii a Britů v EU. Exportéři přesto podle něj věří ve vítězství zdravého rozumu. „Věříme, že alespoň dojde k oddálení termínu na léto a koupíme
si trochu času na dořešení celé záležitosti,“ dodal.

V případě, že by na tvrdý odchod Velké Británie z EU přeci jen došlo, bude podle řady odborníků Česká republika společně se Slovenskem a dalšími středoevropskými země postižena ze všech nejvíce.

„Modelový pokles britské poptávky po zboží a službách z kontinentální Evropy o 20 procent by se v Česku podle našich odhadů odrazil v poklesu přidané hodnoty o více než 0,3 procentního bodu. K nejvíce postiženým odvětvím by v takovém případě patřila elektronika a automobilový průmysl,“ odhaduje hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.