Unie dlouhodobě hovoří o rozšíření o Srbsko, Černou Horu, Albánii, Severní Makedonii, Kosovo a Bosnu, jejichž lídři dnes na dálku jednají se šéfy států a vlád EU.

S prvními dvěma zeměmi už Brusel zahájil přístupové rozhovory, které však v případě Bělehradu komplikuje napětí ve vztazích s Prištinou. Začátek jednání s Tiranou a Skopje schválily unijní země po půlročním odkladu v březnu, jeho podmínkou je však úprava přijímacího procesu, kterou si vymínila zejména Francie. Poslední dvě jmenované země pak ještě ani nezískaly status kandidáta členství, o který usilují. Nejsložitější se jeví situace Kosova, jehož samostatnost po odtržení od Srbska dosud neuznalo pět z unijních států.

Chorvatsko jako nynější předsednická země původně hodlalo v dnešním termínu uspořádat v Záhřebu řádný summit, kde se měly podrobně probírat plány na budoucí rozšíření. Kvůli covidu-19 se však balkánské státy místo toho musí spokojit s neformální videokonferencí, která je z větší části věnována také společné snaze o boj s pandemií.

EU se o Balkán nezajímá, tvrdí státy

ON-LINE ke koronaviru ZDE

Část politiků v balkánských zemích přitom tvrdí, že unie se o region dostatečně nezajímá. Zdůrazňují naopak zdravotnickou pomoc, kterou v době nejrychlejšího šíření koronaviru dostalo Srbsko či Bosna z Ruska nebo Číny.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před dnešním jednáním upozornila, že Brusel už v dubnu navrhl uvolnit 3,3 miliardy eur (90 miliard korun) na pokrytí okamžitých potřeb zdravotnictví či odvětví zasažených hospodářským výpadkem. To podle činitelů EU výrazně převáží pomoc poskytnutou Moskvou a Pekingem. "Máme zvláštní odpovědnost pomoci zemím západního Balkánu tuto pandemii zvládnout. Jejich budoucnost jasně patří k Evropské unii," uvedla von der Leyenová.

Lídři států EU dnes navíc hodlají ve společném prohlášení vyzvat EK, aby připravila návrh dlouhodobého hospodářského a investičního plánu, který pomůže ekonomikám regionu v příštích letech opět růst.

Klíčem ke vstupu do unie jsou především reformy zajišťující fungování právního státu a justice, k nimž by se dnes měli lídři balkánských států opět přihlásit.